ČASOPIS HISTORICKÉHO SPOLKU SCHWARZENBERG
ÚVOD  |  ARCHIV  |  AUTOŘI  |  ČLÁNKY  |  KONTAKT  |  O NÁS  |  ODKAZY
...
.
[zpět na archív]
Dvacet ročníků Obnovené Tradice 1990 - 2009

Miloslav Trnka

Obnovená Tradice vychází pro členy a příznivce Historického spolku Schwarzenberg v Českých Budějovicích od léta 1990 dvakrát ročně, vždy v červnu a prosinci. Z původních šestnácti stránek během pár let časopis narostl na čtyřiašedesát. Autorské zázemí redakce tvoří řada historiků, přírodovědců, lesní hospodáři, bývalí schwarzenberští zaměstnanci a jejich rodiny i přátelé z obou stran Šumavy - všichni, kteří umí a chtějí přinášet nová svědectví a dál předávat odkazy jihočeské minulosti.
Časopis s názvem Tradice vycházel už za první republiky v letech 1934 - 1938 nákladem Svazu českých úředníků a zřízenců knížete ze Schwarzenbergu. Sešity jsou dodnes vyhledávány pro vysokou odbornou úroveň svého obsahu. Kam obsahově směřuje dnešní Obnovená Tradice a badatelská pozornost jejích autorů ? O tom vypovídá následující přehled.

Číslo 1- červen 1990

V historicky prvním čísle Obnovené Tradice si čtenáři mohli prostudovat především spolkové stanovy a článek, kterým toto vydání poctil spisovatel Ing. Jiří Andreska a nazval jej K výročí 150 let Lesního a loveckého muzea Ohrada u Hluboké nad Vltavou. Druhou, pro úvodní sešit OT vybranou prací byl text doc. RNDr. Ctibora Votrubce, geografa a vodňanského rodáka. Ve stati Schwarzenbergové a Bedřich Machulka, lovec a preparátor africké zvěře se pan profesor Votrubec zaměřil na loveckou a sběratelskou činnost cestovatele B. Machulky (1875 - 1954), jednoho z našich největších znalců africké fauny, jehož aktivity všestranně podporovali Schwarzenbergové.

Číslo 2 - prosinec 1990

Krom drobných aktualit z dění ve spolku a zpravodajství z 1. valné hromady HSS, konané 12. 10. 1990 na zámku Ohrada, přináší toto vydání text Františka Malečka (vzpomínku na rok 1947 a na orlického knížete Karla ze Schwarzenbergu). A Nikendey je autorem eseje Ke 100. výročí narození JUDr. Adolfa Schwarzenberga. Historik Jiří Záloha připojil dvě studie k osudům schwarzenberského majetku v letech 1940 - 1947.

Číslo 3 - červen 1991

Z obsahu: Schwarzenberkové a Rožmberkové (A. Kubíková), Hluboká nad Vltavou - ráj myslivosti (V. Kühnel), Osobnost (filosofická úvaha J. Poněšického), Patřil hrad Schwarzenberg českému králi? (A. Kubíková), Schwarzenberský inkolát v Čechách (J. Záloha). Několika kratšími zprávami do čísla přispěli také J. Novák, I. Rameš a H. Kalistová.

Číslo 4 - prosinec 1991

Studie k historii rodu Schwarzenbergů publikovali: A. Nikendey, A. Kubíková, J. Záloha, V. Knorová, M. Peterková, V. Macar a J. Florian. Vydání je doplněno článkem Jiřího Neumanna O zapomenutých pamětních deskách ve Střední lesnické škole v Písku. Připojeny jsou články Jana Caletky Posvícení v Bošilci a M. Vaňka Příspěvek k rehabilitacím lesníků perzekvovaných v 50. letech XX. století. Závěr obsahuje stručný životopis Ing. Václava Macara, nově navrhovaného předsedy spolku, coby nástupce MUDr. Jana Rebana.

Číslo 5 - červen 1992

Rodové historii Schwarzenbergů zde patří dvě studie Jiřího Zálohy: Hrozný příběh, který se stal v Parýzu (tragická smrt kněžny Pavlíny ze Schw. rozené z Arenbergu, 1774 - 1810) a Likvidace majetku orlických Schwarzenbergů v letech 1948 - 1950. Připojen je nekrolog, týkající se úmrtí Dr. Františka Schwarzenberga (1913 - 1992). Na dalších stránkách V. Macar rekapituluje dosavadní činnost spolku. Vydání doplňuje vzpomínka Poklad Marie Rašeové roz. Černé z Bystřice u Benešova. Jde o případ nálezu šperků rodiny Viccariů v Hluboké nad Vltavou. Stať O vzniku a vývoji loveckého zámku a muzea Ohrada napsal A. Nikendey. Sešit obsahuje také materiál z pera heraldika A. F. J. Karlovského o dvou bitvách (Ráb a Lipsko) a jejich zobrazení v českém erbu.

Číslo 6 - prosinec 1992

Sešit obsahuje rozsáhlejší životopisný materiál o Janu Dvořákovi, rodáku z Borku u Č. Budějovic, který působil jako elektrikář v Africe na schwarzenberské farmě M´pala, Kenya. Dále OT přináší základní rodopisné údaje zpracované Jiřím Zálohou o posledních třech generacích hlubockých Schwarzenbergů, heraldickou studii Tvrdošíjný heraldický omyl, která se týká havranovitého ptáka ve schwarzenberském znaku (autor Ing. Ctirad Rakušan). Časopis také obsahuje vzpomínku na zesnulé členy spolku, bývalé schwarzenberské zaměstnance. Tentokrát je jim věnován větší prostor, protože obsahuje charakteristiky jejich životních poutí. Je příznačné, že osudy všech utvářela mj. i nepřízeň komunistického režimu. Byli to: lesníci František Zavadil a Antonín Scheichl a archivář PhDr. Ferdinand Andraschko. Vydání uzavírá zpráva z 3. valné hromady spolku, svolané dne 10. 10. 1992 do Hluboké nad Vltavou, spolu s článkem ke 150. výročí Lesnického a mysliveckého muzea Ohrada od Antonína Nikendeye.

Číslo 7 - červen 1993

Vydání vévodí článek A. Kubíkové Schwarzenberské hrobky. Je o místech, kde rod pohřbíval své zesnulé ještě před založením novogotické rodinné hrobky v Třeboni. Následuje článek Schwarzenberské časopisy dříve a nyní od A. Nikendeye, který zde zasvěceně provádí historií schwarzenberských tiskovin od roku 1826 až do současnosti. Týž autor dále prezentuje životopis Jana Jakše (1885 - 1962), vrchního lesního správce revíru Velechvín. Z materiálu v Jakšově pozůstalosti je zpracován článek Můj nástup do knížecích služeb. Historik Jiří Záloha připojil přehlednou práci o nákupech a dědictví majetku schwarzenberským rodem, nazvanou Způsoby nabytí schwarzenberských panství a statků. Jednotlivé položky v přehledu obsahují pořadové číslo, název panství či statku, datum nabytí a jméno předchozího majitele, případně další upřesňující údaje.

Číslo 8 - prosinec 1993

Zde upoutá pozornost především text přednášky W. Wielanda o archivních fondech schwarzenberských velkostatků, soustředěných v jejich rodinném a podnikovém archivu v Murau (překlad A. Nikendey) a navazující práce archivářky A. Kubíkové Historie schwarzenberského ústředního archivu v Českém Krumlově. Z významných osobností jsou v časopise představeny životopisy lesmistra Josefa Johna (1802 - 1871), elektrotechnika Viktora Cibulky (1893 - 1937 působil v Africe), Jana Nepomuka knížete ze Schwarzenbergu (1860 - 1938) a preparátora zvěře Karla Vondráška (1911 - 1993). Autory biogramů jsou A. Nikendey, V. Fencl, V. Macar a J. Záloha. Vydání je uzavřeno informací B. Konečného o současnosti lokalit na bývalém šumavském panství Prášily.

Číslo 9 - červen 1994

Historici v redakci tentokrát zaměřili svou pozornost na další osobnosti rodu Schwarzenbergů (JUDr. Jindřich 1903 - 1965, Jan Adolf II. *1799, Eleonora Marie 1812 - 1873). A. Nikendey přispěl dvěma články, a to medailonkem schwarzenberského ekonoma Josefa Jozy (1919 - 1994), rodáka z litoradlické myslivny a popisem počátků myslivosti a lesnictví na panství Prášily v pohledu na 18. a 19. století.

Číslo 10 - prosinec 1994

V úvodu čísla je zpráva z 5. valné hromady HSS ze dne 29. 10. 1994 na Ohradě. Následuje důležitá stať k problematice vyvlastnění schwarzenberského majetku: Lex Schwarzenberg a co mu předcházelo (str. 5 - 31, autoři Slávka Kalkušová, Antonín Nikendey). Závěr časopisu tvoří životopisná studie A. Nikendeye Nejvyšší knížecí schwarzenberský lovčí Norbert Kfelíř ze Zakšova, 1712 -1775.

Číslo 11 - červen 1995

Příznivce heraldiky zde potěší drobná studie archivářky A. Kubíkové Dědictví erbovní světnice na chodbách českokrumlovského zámku. Příspěvek do budoucí encyklopedie osobností jihočeského lesnictví a myslivosti napsal Ing. A. Nikendey o publicistovi a lesmistrovi Antonínu Švadlenovi z Hluboké nad Vltavou. Články doprovází úsměvné příběhy a příhody ze starých schwarzenberských časů. Vybral je Ing. V. Macar.

Číslo 12 - prosinec 1995

Vydání přináší několik zamyšleními nad pětiletou činností spolku, zájezdy a nad rozšiřováním členské základny. Následuje recenze ke knize J. Votýpky „Příběhy české šlechty“. Z dalšího obsahu: První poválečný parforsní hon v Čechách (Petr Martan), Současná historie obce Purkarec (F. Nedbal), Hildprandtové opět na Blatné (J. Mikota), F. D. Merth - medailon k básníkovým nedožitým osmdesátinám (Miloslav Kořenský).

Číslo 13 - červen 1996

Pro třináctý modrobílý sešit OT zpracoval A. Nikendey na sedmi stránkách důkladný přehled o vedoucím lesnickém personálu na panství Vimperk v letech 1720 - 1945, přínosně doplněný biogramy těch, kteří stáli v čele tamního lesního úřadu. Byli to: Šimon Malina, Mikuláš Rechse, Jiří Ferdinand Kropáček, Matěj Srnec, Kryštof Eberhard, Zikmund Müller a Tomáš Josef Janovský. Historik Dr. Václav Rameš ze SOA v Třeboni napsal pro OT krásnou vzpomínku na archiváře prof. Josefa Hanesche. Ing. Macar zde představuje genealogický materiál, nazvaný Palečkové ve schwarzenberských službách. Text doplnil potomek rodu, publicista Raimund Palezcek studií Lesní kmen Paleczeků a jejich služební místa. Hluboké nad Vltavou věnovali své články D. Kovář (Počátky hlubocké plovárny), J. Záloha (Budova Stöcklu), F. Strych (Rekonstrukce zámečku Štekl), A. Nikendey (Zámek se rozzářil do noci již před 65 lety). Vydání doplňují jubilea členů HSS a drobné spolkové zpravodajství.

Číslo 14 - prosinec 1996

Po zprávě ze 6. valné hromady HSS dne 5. 10. v loveckém zámku Ohrada následuje materiál z řady vzácných životopisů - dnes o vrchním lesním správci Vilému Hirschovi (1887 - 1959), který se jako botanik podílel na výzkumu šídlatky (Isoetes lacustris) v Plešném jezeře a své botanické i zoologické a entomologické sbírky věnoval roku 1955 Lesnickému a mysliveckému muzeu Ohrada. Na dalších stránkách časopisu obohatili schwarzenberskou historickou tématiku celkem 15 články J. Záloha, D. Kovář, A. Kubíková, P. Praxl, A. Nikendey, V. Macar, M. Buňatová, V. Vondra a J. Jelínek. Zapomenutým památkám - schwarzenberským hraničním kamenům mezi hlubockým a třeboňským dominiem - věnoval drobnou studii archivář Daniel Kovář.

Číslo 15 - červen 1997

Redakce vybrala několik pohledů na schwarzenberskou tématiku v nových knihách a odborném tisku ze závěru 20. století. Nejobsáhlejšími články jsou dva - od historika lesnictví a myslivosti Ing. A. Nikendeye. První věnoval osobnosti krumlovského hospodářského rady Arnošta Mayera (1764 - 1837), popularizátora nových metod v zemědělském hospodaření na Šumavě a zakladatele i redaktora časopisu Allgemeine Oesterreichische Zeitschrift für den Landwirth, Forstmann und Gärtner (1829). Druhá studie pojednává o začátcích Alšovy jihočeské galerie v jízdárně zámku Hluboká nad Vltavou.

Číslo 16 - prosinec 1997

Sešit je převážně laděn na přívětivé téma vzpomínek. Rodovým memoárům patří články Příběh rodiny (autor H. Koydl), Tenkrát (R. Paleczek), Památce Heleny Guthové (J. Guth-Jarkovský), Dětství ve Zlivi (B. Křížová), Z rodinné kroniky (J. Záloha), Každá vzpomínka potěší (k jubileu Karla Schwarzenberga věnovali F. Kouba a E. Majerová). V článku Ohradská zoologická zahrada (Irena Paťková) představuje zápisy z pozůstalosti svého otce, vrchního lesního správce F. Janovského.

Číslo 17 - červen 1998

Vydání je věnováno historickým tématům: 400. výročí dobytí pevnosti Raab (autor J. Záloha), O stožecké a Philippsreutské kapli (V. Macar, V. Fencl), Z historie chýnovského panství (L. Kulveitová), Po stopách předků (R. Paleczek). Obsah doplňují pytlácké příhody, vyprávěné Ottou Paleczkem (1904 - 1986) svému vnukovi a část besedování s Ing. Nováčkem o kanadském Vancouveru. Lovecké zábavy přiblížil historik Ctirad Rakušan v zajímavém článku Štvanice na zajíce na třeboňském panství.

Číslo 18 - prosinec 1998

Poprvé se v OT objevuje také práce historika šumavského písemnictví Mgr. Jana Mareše O spisovateli Rudolfu Slawitschekovi (1880 - 1945). Významem třeboňského archivu pro práci historiografa Palackého se zabývá jeho ředitel PhDr. Václav Rameš, malé dějiny osady Rohy na Krumlovsku představil archivář Pavel Koblasa. Vzpomínku na osudy členů rodiny Píchovy připravil Jan Pinc a podobné téma v článku Svědkové času zpracoval R. Paleczek o Adolfu Esslovi, nadhajném z Nové Pece. Případem Dvě neobjasněné vraždy schwarzenberského lesního personálu v roce 1946 v okolí Stožce se zabývají autoři V. Fencl a A. Nikendey. Vydání doplňují informace z redakční rady, zpráva o zájezdu na Boubín a do Povydří, jubilea členů HS S a zápis z 9. setkání členů spolku 3. 10. 1998 v Hluboké.

Číslo 19 - červen 1999

Číslo má ve své historii naposledy 48 stran. Sešit obsahuje 24 články, mj. cenný příspěvek k etymologii a toponomastice Šumavy od lesního odborníka Ing. M. Vaňka. Tato studie Boubínsko s jeho názvy a pojmenováními je rozložena do několika pokračování v následujících číslech OT. Krom další šumavské tématiky redakce pravidelně věnuje prostor anotacím a recenzím nové knižní a časopisecké produkce našich i zahraničních vydavatelů. Připojen je doplněk k životopisu člena HS S Adolfa F. J. Karlovského (1922 - 1995, přispěl M. Trnka). Poprvé se v OT také objevuje téma exlibris v článku heraldika M. Chromého Dvě knižní značky orlických Schwarzenbergů. Mgr. Jan Mareš přináší důležité doplňující informace k osobnosti a tvorbě spisovatele Rudolfa Slawitscheka, vzpomínaného v OT č. 18-1998.

Číslo 20 - prosinec 1999

Časopis má poprvé 64 stránky a obsahuje i pozoruhodnou osmistránkovou rodopisnou práci s názvem Štěrbíkové - pět generací ve schwarzenberských službách (Dobršín a Podmokly na Sušicku 1654 až Č. Budějovice 1997), s přehlednou genealogickou tabulkou. Vydání OT rovněž upřesňuje problematiku zaniklých lesních železnic ve statích J. Neumanna Arnoštovská lesní železnice a J. Topky Lesní železnice v oblasti schwarzenberského ředitelství Hluboká. Rodu Schwarzenbergů tradičně věnuje badatelskou pozornost prom. hist. Jiří Záloha v článcích Hrabata ze Seinsheimu, Vztahy Schwarzenbergů k panovnickému rodu v 18. století. Badatel F. J. Čapek popsal historii granátnické gardy na Hluboké a J. Posekaný přispěl článkem Padáky nad Oborou o paraskupině Glucinium (1944). Vydání OT uzavírá zpráva z 10. valného shromáždění HSS dne 23. 10. 1999 na Hluboké.

Číslo 21 - červen 2000

Z obsahu jen letem světem: Z medvědí historie Českokrumlovska (autor J. Neumann), Ještě něco o Štěrbících (tři příběhy z rodinné kroniky), In memoriam - Ing Karel Konrady (V. Černý), Zastávka císařských manželů v Pištíně (1833, V. Vondra), Boubínské lesy od 18. století (M. Vaněk, pokračování seriálu), Šumava - místopisný slovník (anotace vydání), Povídání o lesích (A. Růžičková), Dávné hony na černou zvěř v okolí Hluboké (J. Záloha), Generál Patton na návštěvě zámku Hluboká (A. Nikendey), Jan Křtitel Heyrovský (1799 - 1865, autor studie M.Čeněk), Vzpomínka na 50. výročí úmrtí JUDr. Adolfa Schwarzenberga (S. Kalkušová), Biskup - kardinál, milovník horské turistiky (J. Neumann o Bedřichovi knížeti ze Schwarzenbergu). Časopis uzavírá referát Ing. C. Rakušana o knize S kamerou po loveckých stezkách, vyšla r. 1999.

Číslo 22 - prosinec 2000

V úvodu najdete souhrnné zamyšlení předsedy spolku Ing. V. Macara nad desetiletou působností Historického spolku Schwarzenberg, přednesené na 11. valné hromadě dne 7. 10. 2000. Pouhé nahlédnutí do obsahu OT 22 opět nenechá nikoho na pochybách, jak a kam spolek směřuje. Autoři mi doufám prominou, nebudu-li je tentokrát jmenovat a přejdu rovnou k názvům jejich článků a statí: Fotografové staré Šumavy - část první, Záchrana zchátralého objektu myslivny v Zátoni, Dopravní zpřístupnění Boubínských pralesů, Portrét Pavlíny Schwarzenbergové od malíře J. B. Lampiho na Hluboké, O počátcích plavení dříví v povodí Vltavy, Sbírka Historica ze SOA v Třeboni vyhlášena kulturní památkou, Chůdový smrk z Boubínského pralesa, Glosa k pozemkové reformě na majetku schwarzenberské primogenitury. Ze zprávy Ing. Macara vyplývá, že v závěru roku 2000 má spolek 217 členů v ČR a 19 v zahraničí.

Číslo 23 - červen 2001

Šumavský autor Ing. Neumann prezentuje tři práce. Jsou o prvním plavebním kanálu (Vchynicko - Tetovský, v oblasti Modravy a Srní), o cestování z Prahy do Vídně v 19. století a o perlorodce říční. Jihočeské historie se týkají i jeho kratší články Jihočeská železniční muzea, Svobodná jihočeská Blata, Šumavské dřevěnky (Holzschuhe), Zapomenutí uhlíři. Dál pokračuje jeho seriál na téma Fotografové staré Šumavy (o Josefu Wolfovi z Českého Krumlova). Jiří Neumann je rovněž tvůrcem životopisné studie o F.X. Horském (1801 - 1877), schwarzenberském hospodářském radovi. Dvanáctistránkový prostor pak zaujímá genealogicky laděná stať Ing. Mojmíra Chromého nazvaná Guolfingerové ze Steinsbergu - rytíři, fořtové, komedianti (původ rodu, šlechtictví, erb, pravopis rodového jména, osobnosti rodu, netoličtí měšťané a schwarzenberští lesníci, Florentin Steinsberg). Archivářka Mgr. Kubíková do čísla přispěla podrobnější studií k historii českokrumlovské lékárny (s. 21 - 26) a článek o prarodičích básníka Šumavy Adalberta Stiftera v Horní Plané připojil historik Jiří Záloha na základě svého nového bádání v archivním fondu Velkostatku Český Krumlov.

Číslo 24 - prosinec 2001

Stránky tohoto vydání OT vypravila redakce a tiskárna pana Peška zatím výjimečně v lepeném hřbítku. Obálka zůstala standardní a nese foto zámecké rodinné hrobky Schwarzenbergů v Orlíku nad Vltavou. Úvodní stranu časopisu zdobí několik fotografií - momentek z valné hromady spolku dne 6. 10. 2001 a pokračují informace z redakční rady, doplněné referátkem J. Kadlecové a D. Šmajclové o chystané zvláštní exkurzi členů HSS do Státního oblastního archivu v Třeboni. Magnetem čtenářské pozornosti v OT 24 zůstává pojednání Anny Kubíkové o nadzemní hrobce schwarzenberských knížecích srdcí v českokrumlovském kostele sv. Víta. Publicista J. Neumann se pak v dalším článku zabývá podnikáním Schwarzenbergů. Studii nazval Vojtěch Lanna a grafit - věhlas šumavské tuhy je již minulostí.

Číslo 25 - červen 2002

Vydání dalšího modrobílého sešitu prezentuje mj. desetistránkovou studii M. Chromého o Karlu VI. knížeti ze Schwarzenbergu, a to v zajímavě a široce založené připomínce jeho odborných prací a přínosu pro vývoj evropské heraldiky 20. století. Mojmír Chromý je autorem i závěrečného článku, kde pojednává o Ferdinandu Ant. Čenském, profesoru češtiny na vojenské akademii ve Wiener Neustadt. Od úmrtí F. A. Čenského, rodáka z Čechtic, uplynulo v lednu 115 let. Práce je nazvána Ferdinand Čenský a jedna z posledních „českých“ nobilitací. Je připojena kresba erbu Čenských od Z. J. K. Čecha a blason.

Číslo 26 - prosinec 2002

Krom prací z historie lesnictví a myslivosti OT přináší vzpomínkovou stať In memoriam českých aristokratů (autor Ing. Mojmír Chromý) o třech seniorech starých českých rodů, kteří nedávno zemřeli. Byli to Jan Nepomuk sv. p. Mladota ze Solopisk (1917-2001), PhDr. Vladimír sv. p. Reiský z Dubnice (1923-2001) a Maxmilián hr. Wratislav z Mitrovic (1917-2002). Připojeny jsou kresby erbů. Šlechtici, jenž našel smrt na automobilové závodní dráze berlínského okruhu před 70 lety - 22. 5. 1932 věnoval M. Chromý další článek s názvem Legenda zvaná Jiří Kristián Lobkowicz. Rod Revertera - Salandra pocházející ze Španělska představuje člen redakční rady OT Ing. Antonín Nikendey v referátu o knize Aus dem Leben eines Mühlviertlers (Ze života rodáka z Mühlviertlu) z pera Franze Karla Revertery, vydané v Linci r. 2001. Několika variantám původu rodu Vítkovců podle podání v různých historických pramenech věnoval svůj článek Ing. Jiří Neumann.

Číslo 27 - červen 2003

Genealog a heraldik Ing. Mojmír Chromý tu otevírá další pohled na život a dílo JUDr. Františka prince Schwarzenberga (1913-1992) v devítistránkové studii, pojmenované Dr. Free Czechoslovakia a jeho nedožité devadesátiny. Obnovenou Tradici vydává Historický spolek Schwarzenberg v Č. Budějovicích, a tak časopis samozřejmě přináší i tři novinky z pera místního rodáka, archiváře Mgr. Pavla Koblasy: Schwarzenberské državy na severu Čech, Schwarzenberské objekty na Hluboké a Historie schwarzenberské myslivny Líz u Tochovic (1852 - 2003, nedaleko Březnice). Otázkou vzniku hradu Hluboká se v rámci přípravy soupisu panských sídel Českobudějovicka zabývá archivář Mgr. Daniel Kovář, jeho práce nese název Počátky hlubockého hradu. V bohatém obsahu článků s obvyklou lesnickou a mysliveckou tématikou vynikají dvě dobová svědectví v dokumentech Knížecí špitál v Lišově (1938) a Poslední medvěd (1856), která pro časopis zpracoval Ing. Nikendey.

Číslo 28 - prosinec 2003

Ani zimní vydání modrobílého sborníčku rodopisné badatele nezklame. Přináší Doplněk ke genealogii lesnického rodu Štěrbíků, čerpaný autorem A. Štěrbíkem z knihy „freimarků“ města Sušice z let 1583 - 1636. Rod Štěrbíků byl představen už v čísle OT 20-1999. Další poznámky se týkají rodu Strumpfů. Strumpfové působili ve službách Černínů i Schwarzenbergů. Blok článků, věnovaných rodu Schwarzenbergů otevírá archivář Pavel Koblasa studií Novodobé příbuzenství mezi Černíny a Schwarzenbergy. Zabývá se zde osudy manželského páru, kterým byli Eugen Alfons hr. Czernin z Chudenic a Josefina princezna ze Schwarzenbergu, oddaní r. 1919 na Hluboké. Následují ještě články Ferdinand ze Schwarzenbergu - 300 let od úmrtí (autorka A. Kubíková), S německým jménem a českým osudem (M. Hulík), Poslední pohřeb ve schwarzenberské hrobce (M. Král), Můj hrad je můj domov (M. Chromý), ukázka z knihy B. Polévky: Mincovní památky šlechtických rodů v Čechách, Hlubocké myslivecké bratrstvo (C. Rakušan), Přehled odstřelu lovné zvěře na všech knížecích schwarzenberských panstvích v r. 1875 (V. Macar). Vývoj lesa Ptačího Hrádku (J. Záloha), referáty o odborné literatuře a časopisech od A. Nikendeye, organizační zprávy z redakce a výboru HS Schwarzenberg.

Číslo 29 - červen 2004

Staroslavnému rodu Bořků - Dohalských z Dohalic, který dnes pokračuje v další generaci Václavem *1972, Antonínem *1973 a Pavlínou *1975 je věnován článek Dohalští a perzekuce od genealoga a heraldika Ing. Mojmíra Chromého. Týž autor v čísle publikuje ještě připomenutí Kulatá jubilea Arnošta Hohenberga (1904 - 1954). K řadě biografií přibyl Životopis vrchního lesního správce Karla Kühnela (1892 - 1949), specialisty na zpracování resonančního dřeva, rodáka ze Zahořan na Benešovsku. Autorem je Ing. Antonín Nikendey. Schwarzenberské tématice jsou zasvěceny články těchto autorů: archiváře Daniela Kováře, Aleny Růžičkové, Václava Macara, Václava Vlčka a Pavla Koblasy. Vydání OT uzavírají recenze lesnické a historicko-vlastivědné literatury, zprávy o exkurzích spolku a pozvánka na valnou hromadu, která se chystala na sobotu 2. října 2004 v zámku Ohrada.

Číslo 30 - prosinec 2004

S malým, zato důkladným profesním ohlédnutím Ing. Josefa Vovesného po současném jihočeském dominiu (10 let od obnovení hospodaření na panství rodiny Schwarzenbergů) jde ruku v ruce sumarizující přehled rezidencí, zámků a zámečků schwarzenberské primo- a sekundogenitury, připravený archivářem Mgr. Pavlem Koblasou. Jubilejní souhrn událostí k 125. výročí Stifterova pomníku nad Plešným jezerem (1877-2002) předkládá Dr.Raimund Paleczek. Zasvěceným průvodcem v článku Schwarzenberské expozice v třeboňském muzeu je Miroslav Král. Vánoční číslo Obnovené Tradice na stránkách 30-36 zdobí životopisná studie o Sidonii Nádherné (1885-1950) od Hedviky Ramešové z Historického klubu při Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích.

Číslo 31 - červen 2005

„Nevezmeš jméno LES nadarmo, nýbrž budeš se o to starati, aby bídné porostliny půdy obecní v tmavý a mohutný les proměněny byly ...“ - Celé velmi konstruktivní desatero lesních přikázání, bohatě ilustrované, představuje redakce letního vydání OT z originálu schovaného v ohradských muzejních sbírkách. Nechybí ani další pokračování redakčních dialogů s minulostí v prezentaci skvělé biografie Schwarzenberský knížecí rada Joseph Kutschera (1787-1868) z autorského stolečku Dr. Paleczeka a stať 350 let Schwarzenbergů v Čechách (týž autor). Zvláštní návštěvu kněžny Eleonory ze Schwarzenbergu v Dobré Vodě u Českých Budějovic v roce 1736 přibližuje dobrovodský historik Václav Vondra. Knižními referencemi o nové literatuře do čísla přispěli Václav Vlček, Diana Šmajclová, Alena Růžičková.

Číslo 32 - prosinec 2005

Sondou do šumavské lesnické statistiky je Seznam zpracovaných polomů větrem, sněhem a škod způsobených kůrovcem, které měly za následek plošné odlesnění na schwarzenberských panstvích v Čechách v letech 1868-1888. Z archiválií po schwarzenberské Lesní zařizovací kanceláři v Hluboké nad Vltavou (Ohrada) jej připravil Ing. Antonín Nikendey. Ani v zimním vydání redakční rada nezapomněla na rodinné historie a vybrala vzpomínky na Jana Topku (1858-1942) - vrchního zahradníka ve schwarzenberských službách (autor Jiří Topka) a biografii s názvem Damasus Deworezky, schwarzenberský knížecí architekt (autorka Mgr. Jana Kadlecová). Zeměměřičské dílo královského přísežného inženýra představil badatel Václav Vlček v článku Tomáškovy mapy čimelického panství. Cestičkami po zapomenutých řemeslech provází čtenáře Ing. Jiří Neumann a vybral smolaření v lesích. Na spolkové putování po severočeských panstvích Schwarzenbergů vzpomínali J. Kadlecová a V. Vlček (Toužetín, Cítoliby, Postoloprty, Louny). Příjemnou návštěvu zástupců HS S ve starobylé Litomyšli u spřízněného Kroužku Jihočechů popsal P. Koblasa.

Číslo 33 - červen 2006

K letnímu čtení z vlastního „revíru“ připravil čimelický historik Václav Vlček malé dějiny barokního loveckého zámečku Karlov, spojené i s hraběcím rodem Bissingenů. V mikrohistorické rovině letní číslo OT obohacují tři nové biografie, a to Vzpomínky na mého otce Josefa Fryce ve službách Schwarzenbergů (autorka Dr. Milena Laštovičková), Knížecí zahradník Rudolf Vácha (Dagmar Fajtlová) a Hubert Havránek - spisovatel a vychovatel dětí prince Felixe ze Schwarzenbergu (Miroslav Král). Do dějin někdejší schwarzenberské továrny ve Zlivi nahlédl V. Vondra. Archivářka Mgr. A. Kubíková osvětluje rozmanité osudy gotického dřevěného sousoší ukřižovaného Krista s Pannou Marií a apoštolem Janem. Příběh se jmenuje Z Frank do Českého Krumlova. K zajímavým zážitkům ze spolkového výletu na Lomec se vrací Zdeněk Jiráň a Ing. Marta Bernardová.

Číslo 34 - prosinec 2006

V krátkém reprezentativním výběru ze zimního čísla nesmí chybět historická geografie. Zamyšlení nad mapami Šumavy redakci věnoval prof. Ing. Ivan Roček, Csc. ve stati Vývoj lesnického mapování v 17. a 18. století. Rozvíjení knížecích témat na stránkách OT se týkají práce Schwarzenbergové a divadlo (autorka archivářka Diana Šmajclová), numismatický příspěvek Schwarzenberské tolary (Václav Vlček a Jaroslav Rybák), o unikátním nálezu barokního pečetidla pánů z Talmberka ve schwarzenberské kapli v Horosedlech referuje Václav Vlček. Na historii přechodného místa posledního odpočinku Waltra (1839-1841), synka Jana Adolfa II. ze Schwarzenbergu a Eleonory rozené z Liechtensteinu, se zaměřila Mgr. Anna Kubíková ve stati Waltrova hrobka u Červeného Dvora. Myslivost v čísle zastupují články Jelení zvěř v historii Šumavy (autor Ing. Adam Jirsa), Facíři (Ing. Ctirad Rakušan) a Vánoce se srnečkou ze vzpomínání Mileny Laštovičkové.

Číslo 35 - červen 2007

Historik Jiří Záloha tentokrát pro OT s obvyklou suverenitou zpracoval příspěvek Z počátků šumavské obce Stožec. Dějinám bývalé schwarzenberské vesnice Mysletín věnoval stránku archivář Mgr. Pavel Koblasa. Čtenářskou premiéru v OT měla také první část vyprávění Dr. Tomáš Sternecka nazvaná Schwarzenberské epizody českobudějovického purkmistra. Ke vztahům mezi královským městem a Schwarzenbergy na přelomu 18. a 19. století. Protagonistou epizod je českobudějovický purkmistr František Eusebius Daublebský ze Sternecku (1750-1815). Pokračování vyšlo v OT č. 36. Zdeněk Jiráň závěrem publikuje velmi zajímavé informace o stavebním vývoji budějovického Zátkova domu, oblíbeného místa neformálních setkávání členů Historického spolku Schwarzenberg.

Číslo 36 - prosinec 2007

S historii myslivny Černý les / Schwarzwald, známé jako myslivna Uhlíkov, seznámil čtenáře Mgr. Pavel Koblasa na základě průzkumu archiválií českokrumlovského pracoviště oblastního archivu (fond Schwarzenberská ústřední stavební správa, panství Krumlov, 1908-1947). Jiné listiny z r. 1876, které opatruje pražský Národní archiv mu daly podnět k zevrubnému popisu šumavského deskového statku Debrník v časech působení rodu Hohenzollerrn-Sigmaringen. Nové poznatky k dějinám schwarzenberského pivovarnictví na severu Čech obsahuje práce Josefa Fencla a Antonína Frélicha. Schwarzenberské peněžnictví čtenářům přiblížil Ing. Pavel Juřík. Představl také širší biografii nazvanou Felix Schwarzenberg - energický premiér. Účast Jana Adolfa II. ze Schwarzenbergu na korunovaci anglické královny Viktorie v červnu r. 1838 na stránkách OT rozkrývá českokrumlovská archivářka Mgr. A. Kubíková. Překladatelka paní E. Zochová v OT zpřístupnila životopis schwarzenberského lesního ředitele Ing. Antona Nikendeye (1887-1961), publikovaný jeho synem v Almanachu (Berűhmte Schwarzenbergische Forstleute. Schwarzenbergischer Almanach 1985. O průběhu mezioborové vědecké konference (zámek Třeboň, září 2007) věnované Schwarzenbergům v české a středoevropské kulturní historii informovaly Ema Majerová, Diana Šmajclová a Jana Kadlecová.

Číslo 37 - červen 2008

Překrásné pojednání o hlubockém hřbitově, kde spí věčný sen schwarzenberští Wácha, Špatný, Cibulka, Březina, Janovský, rodina Heyrowských aj. pro OT připravila Alena Růžičková. Její topografie tichého místa probouzí zamyšlení, kolik dalších schwarzenberských osobností zůstává na menších hřbitovech v Čechách zcela zapomenuto. Autor Miroslav Král přispěl dvěma články (Z historie schwarzenberského pivovaru v Třeboni, Spolupráce firmy Lanna se Schwarzenbergy). Osudům knížecího rybníkářství na Třeboňsku se věnovala Mgr. Jana Kadlecová, současnosti oboru pak Václav Vlček v článku Nové rybníky založené správou schwarzenberského rybářství roku 2006 - Návrat a Kacovický. O afrických loveckých expedicích knížete Adolfa (1890-1950) z hlubocko-krumlovské větve rodu, které s manželkou Hildou a fotografem Bedřichem Machulkou podnikl v letech 1929-39 informují Ema Majerová a Martin Slaba. Badatelské novinky k historii schwarzenberských panství a sídel publikuje archivář Pavel Koblasa v článcích Sekundogeniturní statek Zalužany na Prácheňsku, Myslivna v Arnoštově a její osudy. Pavel Juřík připravil rozsáhlou životopisnou studii k jubileu 120. výročí úmrtí Jana Adolfa II. knížete ze Schwarzenbergu († 15. 9. 1888 Třeboň). Ozdobou vydání je 1. část úctyhodného Soupisu vedoucích schwarzenberských úředníků, tj. ředitelů a lesmistrů na panství Český Krumlov. Přehled zahrnuje léta 1701-1949. Pro OT jej pořídil historik šumavského lesnictví Raimund Paleczek. Schwarzenberský vliv na výstavbu jihočeských železnic popsal Ing. Pavel Juřík a 150. výročí založení pralesa na Boubíně připomněl Ing. Ivo Vicena.

Číslo 38 - prosinec 2008

Modrobílou obálku OTzdobí dobový snímek ze zlaté svatby knížete Adolfa Josefa a kněžny Idy v červnu 1907 na hlubockém zámku. Pojednání o slavnostní události připojila Mgr. Anna Kubíková. Vliv vzoru hospodaření rodu Schwarzenbergů na hospodaření celé Šumavy popsal Ing. Josef Vovesný. Příběh staré skupinové fotografie zaměstnanců schwarzenberské správy z velkého sálu loveckého zámku Ohrada osvěžila Ema Majerová. Z archiválií vzdáleného panství Postoloprty čerpal P. Koblasa. Dr. Paleczek připojil další cenné biografie ve studii Průkopníci techniky v Evropě - schwarzenberští inženýři Johann Kraus a Josef Falta. Do kriminálních spisů z roku 1773, které opatruje českobudějovický archiv, nahlédl PhDr. Daniel Kovář a upřesnil dosud neznámá fakta v článku Pravdivý příběh Alžběty Prázné z Bavorovic. Osudy úzkokolejné drážky „Knížecí a schwarzenberské továrny na zboží hliněné a zemité barvy“ (šamotka Zliv) od vytýčení trasy v roce 1885 až do zániku r. 2003 přehledně zpracoval Jiří Topka. Mgr. Jana Kadlecová otiskla ohlédnutí za zdařilým spolkovým zájezdem na Železnorudsko a předhůří Šumavy.

Číslo 39 - červen 2009

Mšec v někdejším Rakovnickém kraji byl jedním ze schwarzenberských „horních“ panství. Stručnými dějinami místa včetně dolování uhlí a výskytu ložisek stříbra čtenáře provedl Mgr. Pavel Koblasa. Na Dr. Jiřího Gutha-Jarkovského (1929-2009), pocházejícího z tradiční zaměstnanecké rodiny lesního správce orlických Schwarzenbergů vzpomínají jeho nejbližší - Dana Seidlová a Jiří Guth. Smutnému vývoji lesního porostu v první zóně NP Šumava kolem Plešného jezera a suchého lesa v nejvyšších polohách Šumavy věnoval profesní pozornost Ing. Ivo Vicena v článku Prales na Plešném a na Trojmezné. Pan Josef Rybák je autorem identifikace schwarzenberských náhrobních desek v Murau (podle fotografií Václava Vlčka) při spolkovém zájezdu září 2008. Píše o tom v článku Schwarzenbergové spící svůj věčný spánek v Murau. Nad historií užívání názvu lokality Fürstenhut - Knížecí Pláně nebo Knížecí Stráž se zamýšlel Oldřich Fencl.

Číslo 40 - prosinec 2009

Výstava historických reálií nazvaná Schwarzenbergové - králové jižních Čech (Sepekov, září 2009) prezentovala textové i obrazové dokumenty ze sbírky člena HS S Jaroslava Rybáka z Milevska. Zimní číslo OT přineslo pěkný rozhovor Václava Vlčka s. J. Rybákem, autorem výstavního libreta, o postavení schwarzenberského rodu na jihu Čech a významu orlické sekundogenitury pro zdejší kraj. O oslavách 100 let nové školy v Čimelicích referuje Mgr. Jana Žáková. Píše také o odhalení restaurované mramorové pamětní desky ve škole, dobře ukryté po únoru 1948 do r. 1989. Budova byla postavena r. 1899 pod patronací JUDr. Bedřicha knížete ze Schwarzenbergu. K dějinám pozdějšího schwarzenberského statku Jinonice se váže příspěvek Mgr. P. Koblasy. Stopami Schwarzenbergů po stavebních aktivitách na zámku, ve městě a nejbližším okolí Českého Krumlova vede čtenáře Mgr. A. Kubíková. Památce posledního schwarzenberského archiváře, historika Jiřího Zálohy (1926-2009) je zasvěcen článek PhDr. Václava Rameše. Pravidelné návraty k rodinným historiím tentokrát v OT zastupují čtyři autorky. Blanka Marešová z Protivína (Vzpomínky na Prášily-Stubenbach s rody Pauli a Götz) a Irena Stolaříková s textem Moji předkové ve službách knížecího rodu Schwarzenbergů. Její vyprávění provází památné fotografie a nástin 4 generací rozrodu potomků Jiřího Olschbauera, schwarzenberského myslivce v Poněšicích. Dvě vnučky přibližují životní příběhy svých babiček, a to paní Iva Trachsel ve vzpomínce na Jiřinu Haneschovou roz. Bayernheimerovou (1920-2008), rodačku z lesovny Karlov u Čimelic, která provázela životem knížecího archiváře prof. Josefa Hanesche. Osudy a historické zájmy Vlasty Šámalové roz. Osvaldové z Českých Budějovic (1919-2009) zaznamenala Klára Šámalová.

Redakční rada časopisu Obnovená Tradice v letech 1990 - 2004

1990 - 1992, OT č. 1 - 6

T. Bílá, PhMr. A. Dětáková, MVDr. V. Skřivánková, B. Štěpková, Ing. F. Horník, F. Kouba, MUDr. K. Kühnel, V. Kühnel, Ing. V. Macar, F. Maleček, Ing. A. Nikendey, MUDr. P. Petr, MUDr. I. Rameš, MUDr. J. Reban, J. Záloha, E. Majerová (red.)

1993 - 1997, OT č. 7 - 15

T. Bílá, F. Kouba, Ing. V. Macar, Ing. A. Nikendey, J. Záloha, E. Majerová (red.)

1997 - 1999, OT č. 16 - 19

Ing. J. Jelínek,Mgr. P. Koblasa, Mgr. D. Kovář, F. Kouba, E. Majerová (red.), Ing. A. Nikendey, A. Růžičková, J. Záloha

1999 - 2001, OT č. 20 - 23

Mgr. P. Koblasa, F. Kouba, Mgr. D. Kovář, E. Majerová (red.), PhDr. V. Rameš, Ing. A. Nikendey, A. Růžičková, J. Záloha

2001 - 2003, OT č. 24 - 27

Mgr. P. Koblasa, D. Šmajclová, Mgr. D. Kovář, E. Majerová (red.), PhDr. V. Rameš, Ing. A. Nikendey, A. Růžičková, J. Záloha

2003 - 2008, OT č. 28 - 37

Mgr. P. Koblasa, E. Majerová (red.), Ing. A. Nikendey, A. Růžičková, D. Šmajclová

2008 - 2009, OT č. 38 - 40

Mgr. P. Koblasa, E. Majerová (red.), Ing. A. Nikendey, D. Šmajclová, Mgr. J. Kadlecová.

Content Copyright © 1990 - 2015 Historický spolek Schwarzenberg v Českých Budějovicích
Design and Code Copyright © 2000 - 2015

Sponzoruje EMGrafika s.r.o.