ČASOPIS HISTORICKÉHO SPOLKU SCHWARZENBERG
ÚVOD  |  ARCHIV  |  AUTOŘI  |  ČLÁNKY  |  KONTAKT  |  O NÁS  |  ODKAZY
...
.
[ zpět ]

František Hromada a Karel Chochola. Příspěvek ke genealogii dvou budějovických osobností

V následujícím příspěvku si ve stručnosti přiblížíme genealogii rodin dvou významných českobudějovických osobností, Karla Chocholy a o generaci staršího Františka Hromady. Ačkoli ani jeden nepocházel z jižních Čech, oba se nesmazatelně zapsali do jejich dějin, resp. do dějin jihočeské metropole. První jako architekt, který se vedle výuky na střední škole věnoval projektování staveb ve stylu tehdy módního funkcionalismu, druhý jako právník, veřejný činitel a spolubojovník proti německému živlu při počešťování města. V jejich rodokmenech nalezneme řadu zaměstnanců, působících ve službách Schwarzenbergů.

Urbanistický návrh Sokolského stadionu včetně jeho západní tribuny (1924), kino Kotva (1929), bývalá administrativní budova Jihočeských elektráren na Lannově třídě (1930), blok pěti budov Tabákové režie v Havlíčkově kolonii (1933), obchodní dům Brouk a Babka (1935) nebo několik funkcionalistických vil, včetně vlastní z roku 1930 v ulici S. K. Neumanna. K tomu architektonické návrhy vltavských jezů, pamětní desky T. G. Masaryka na radnici nebo Zborovského pomníku a pomníku plukovníka Švece. To jsou stavby, které v Českých Budějovicích projektoval či se podílel na jejich vzhledu architekt Karel Chochola. Z dalších, realizovaných mimo Budějovice, zmiňme obřadní síň na hřbitově v Protivíně (1927) nebo závodní dům s biografem ve Větřní (1938).

Chochola pocházel z Plzně, kde se narodil 30. září 1893. Podle křestní matriky byl nemanželským synem Kateřiny Chocholové, dcery Eduarda, obuvníka v Plzni, a Kateřiny Jandové z Točníka u Klatov. Po absolvování gymnázia pokračoval v Praze na studiích architektury a pozemního stavitelství. V roce 1920 začal působit jako středoškolský profesor na budějovické Stavební průmyslovce (do 1926), kde vyučoval např. dekorativní kreslení, nauku o truhlářských konstrukcích nebo nauku o architektonických tvarech. Podnikl několik studijních cest do Francie, Itálie, Holandska, ale i na sever Evropy, které jistě více či méně měly vliv na jeho pracovní styl. V roce 1925 stál v Budějovicích u zrodu Sdružení jihočeských výtvarníků, jehož byl čelným funkcionářem (1930–1932 předseda) a redigoval jeho sborník s názvem Práce. Je řazen mezi nejvýznamnější architekty meziválečného období na jihu Čech. Za okupace a druhé světové války se aktivně zapojil do odboje, byl zatčen a 3. června 1942 popraven v táborských kasárnách.

Chocholovou manželkou se 15. května 1922 stala Leontina Hromadová, s níž měl dvě děti – Dagmaru (nar. 20. října 1925) a Pavla (nar. 30. května 1929). Leontina, často zvaná zkráceně Leonta, se narodila 10. ledna 1897 do rodiny Františka a Marie Hromadových. V matrice jsou u novorozeněte uvedena jména Leontina Marie Františka Josefa, která evokují nejen jména rodičů, ale také prarodičů děvčete, jak se můžeme na dalších řádcích přesvědčit.

Leontininým otcem není pochopitelně nikdo jiný než František Hromada, slavný budějovický právník a veřejný pracovník známý zejména jako dlouholetý tajemník Obchodní a průmyslové komory. Spolu s Augustem Zátkou se stal největší osobností budějovických Čechů, spoluzakladatelem řady podniků a spolků a členem městského zastupitelstva. Hromada se narodil 20. listopadu 1857 v Kojetíně u Kroměříže do rodiny obuvníka Františka a jeho manželky Mariany. Zemřel 12. ledna 1934 v Českých Budějovicích a v lednu 2014 tudíž uplynulo osmdesát let od jeho úmrtí.

Manželkou Františka Hromady se 12. února 1895 stala o 14 let mladší Marie Mattasová, která se narodila 12. května 1871 v jihočeském Chýnově na tamním schwarzenberském zámku. Její otec Josef Mattas (1831–1898) zde totiž tou dobou působil jako ředitel knížecího velkostatku. Na podzim roku 1871 ovšem přesídlil do Lovosic, ale stáří trávil v Budějovicích, kde bydlel v domě čp. 22 v Klaudiově ulici (dnešní Jeronýmova). Marie Hromadová, která se velmi aktivně angažovala v Dámském spolku Ludmila (stejně jako její dcera Leontina) zemřela 16. srpna 1952 v Českých Budějovicích. Josef Mattas, otec Marie Hromadové a dědeček Leontiny Chocholové, byl ženatý s Leontinou Mikovou, dcerou knížecího schwarzenberského lékaře Josefa Mika z Libějovic a jeho choti Eleonory, rozené Horské. Josef Mik pokračoval v rodinném povolání, protože již jeho otec Tomáš Mik zastával funkci lékaře, neboli ranhojiče (Wundarzt) jak je v dobových dokumentech uváděno, u Schwarzenbergů v Libějovicích. Působil dokonce ještě u Buquoyů, od kterých v roce 1802 libějovické panství Schwarzenbergové koupili. Matka byla dcerou sklářského mistra.

Také Eleonořiny rodiče působili ve šlechtických službách. Otec Václav Horský (1773–1838) byl zaměstnán u Lobkoviců v Bílině a na Vysokém Chlumci, později u Schwarzenbergů v Krumlově a Postoloprtech a v závěru života dělal purkrabího na lobkovickém panství Roudnice (nad Labem). Matka Eleonora (1780–1826), rozená Cassianová, byla dcerou lesníka z Hluboké a pracovala jako lesní zaměstnankyně na schwarzenberském panství Postoloprty v severních Čechách. Václav a Eleonora měli vedle dcery Eleonory ještě další tři dcery a dva syny. Syn František Horský (1801–1877) je v české historii znám jako zemědělský buditel a hospodářský reformátor.

Jiří Cukr

Použité prameny a literatura:

Encyklopedie Českých Budějovic, České Budějovice 1998. Michálek, M. – Erben, B. – Obrtel, F. – Rak, B. – Stehlík, A.: Zemědělští buditelé. Sbírka životopisů mužů o zemědělství zasloužilých, Praha 1937.
Státní oblastní archiv (dále jen SOA) v Plzni, Sbírka matrik západních Čech, římskokatolická církev, arciděkanský úřad Plzeň (dostupné on-line na actapublica.eu).
SOA v Třeboni, Sbírka matrik Jihočeského kraje, římskokatolická církev, farní úřady Chelčice a Chýnov (dostupné on-line na digi.ceskearchivy.cz).
SOA v Třeboni, tzv. Mörathova kartotéka schwarzenberských zaměstnanců.
Státní okresní archiv České Budějovice (dále jen SOkA ČB), Archiv města České Budějovice, knihy evidence obyvatel.
SOkA ČB, Sbírka evidence obyvatel okresu České Budějovice.
Výroční zprávy Státní průmyslové školy v Českých Budějovicích.
Zemský archiv v Opavě, Sbírka matrik, římskokatolická církev, farní úřad Kojetín (dostupné on-line na vademecum.archives.cz).

[nahoru]

Content Copyright © 1990 - 2015 Historický spolek Schwarzenberg v Českých Budějovicích
Design and Code Copyright © 2000 - 2015

Sponzoruje EMGrafika s.r.o.