ČASOPIS HISTORICKÉHO SPOLKU SCHWARZENBERG
ÚVOD  |  ARCHIV  |  AUTOŘI  |  ČLÁNKY  |  KONTAKT  |  O NÁS  |  ODKAZY
...
.
[ zpět ]

Schwarzenberské pomníky na Chýnovsku

V roce 1719 přešel Chýnov spolu s Ratibořskými Horami jako součást eggenberského dědictví na rod Schwarzenberků. V držení jejich krumlovské primogenitury setrvalo panství a později velkostatek až do vydání zákona známého jako „Lex Schwarzenberk“, tedy do roku 1947. Poměry poddaných zde byly vždy snesitelné a nikdy nevedly ke stížnostem, natož vzpouře. Vrchnost poskytovala lidem podporu například i při živelných pohromách. V létě 1945 sepsalo padesát schwarzenberských zaměstnanců z Chýnova petici, jíž se zastávali knížete Adolfa, jemuž měl být již tehdy konfiskován majetek.

V průběhu let vzniklo v širším okolí Chýnova z popudu vrchnostenského úřednictva několik pomníků, jež měly připomínat významná jubilea knížecího rodu. Tyto pomníky jsou dodnes zčásti dochovány. Obdobná pamětní místa vznikala i jinde, zejména na Šumavě. Na nejstarší událost pravděpodobně upomíná mohutný kuželovitý čtyři metry vysoký sloup na vrcholu stromy spoře porostlého, kdysi však holého 666 m vysokého vrchu Homole (jinak též Polánka), 5 km severně od Chýnova. „Na vrchu Polánky, zkad Šumavský Boubín a daleko široko horských temen kštice lesnaté pozdravuješ, je sloup; kníže prý Adam Swarcenberk místo to si oblíbiv tu obědval, a název »knížecí kuchyně« veliký les na výšince k Batkovům nad Chýnovskou plání svědčí této příčině.“ Jedná se tedy o knížete Adama Františka (1680-1732), prvního držitele chýnovského zboží. Sloup je vyznačen již na vojenské mapě z druhé poloviny 18. století. Mladší plán stabilního katastru ovšem uvádí na Homoli trigonometrický bod a na současných mapách je jako Adamův vrch označena kóta asi 1 km jihozápadně. Sloup je cihlový, z větší části pokrytý erodující omítkou. Stojí na dvoustupňovém masivním lůžku z kamenů. Na jeho jižní straně bývala pamětní deska o rozměrech 43 x 47 cm. Rovněž vzhledem k výše citované zmínce je pamětní určení sloupu reálnější.

Zajímavá stavební památka se nacházela přímo v Chýnově, na úzké zahradní terase při východní straně zámku, v němž sídlila správa panství. Byl to vysoký trojboký obelisk, na nějž bývaly upevňovány pamětní desky u příležitosti knížecích jubilejí. Víme, že tři desky byly oválné a jedna čtyřhranná; o epigrafickém charakteru nápisů, případně o další výzdobě desek už nic dalšího nezjistíme. Znění nápisů však známe: 1/ Josepho et Joanni Adolpho illustrissimis ac optimis principibus de Schwarzenberg grati offciales Cheynowienses anno Domini 1833-1834. 2/ Seiner Durchlaucht dem regierenden Herrn, Herrn Johann Adolf Fürsten zu Schwarzenberg, Herzog zu Krumau zum vollendeten 40ten Regierungs-Jahre die treu ergebenen Bediensteten der Herrschaft Cheinow 1833 – 19 Dezember 1873. 3/ Jeho jasnosti panujícímu pánu, panu Janu Adolfu knížeti ze Schwarzenberga, vejvodovi na Krumlově atd. atd. atd. k 50letému jubileum jeho panování věrné služebnictvo panství Chýnovského 18 16/12 83. 4/ Sr Durchlaucht dem Hochgeborenen Herrn Adolf Josef Fürsten zu Schwarzenberg etc. gelegenheitlich Höchstdessen Regierungs-Antrittes 15. September 1888, in tiefster Ehrfurcht gewidmet von der treugebenen Cheynower Dienerschaft.

Místní nazývali obelisk pyramidou. O Velikonocích od ní mládež házívala malovanými vejci na níže položenou louku. Zkázu obelisku přinesla padesátá léta minulého století. Podle ústního podání pod ním měl vedoucí rybářského učiliště, které tehdy sídlilo v zámku, hledat poklad. Školní monografie přináší údaj i o dalším památníku: „Na paměť stříbrné svatby knížete ze Švarcenberka přivezen z Pacové Hory a postaven ve Stříbrných Hutích kamenný balvan.“ S jistotou šlo o výročí knížete Jana (1860-1938) a kněžny Terezie, rozené hraběnky z Trauttmansdorffu (1870-1945). Datum výročí připadalo na 27. srpna 1914. Kámen pocházel z knížecího velkolomu na vápenec. Je to dva metry vysoký otesaný kvádr. Byl usazen na sokl z menších kamenů a malty severně od osady Stříbrné Hutě, kde se nacházela knížecí pila a lesovna, na kraji lesa při silnici do Dobronic. Pamětní deska o rozměrech 40 x 19 cm chybí. Pomník je dosud porostlý okrasným břečťanem. Nejmladší pomník je 250 cm vysoký a stojí na křižovatce lesních cest v polesí Vrchy, na kótě 575 m, necelé 2 km severovýchodně od Dobronic. Jedná se patrně o načervenalou formu vápence. Pamětní deska o rozměru 41 x 21 cm byla nedávno obnovena mysliveckým sdružením. Text: Janu Nepomuckému knížeti ze Schwarzenbergů ku 70 narozeninám 1860 – 29. 5. – 1930.

Částečně dochované schwarzenberské pomníky na Chýnovsku jsou nikoliv bezvýznamnou připomínkou minulosti, nebojím se říci, že představují důležitou součást paměti zdejšího kraje.

Karel Vošta

[nahoru]

Content Copyright © 1990 - 2015 Historický spolek Schwarzenberg v Českých Budějovicích
Design and Code Copyright © 2000 - 2015

Sponzoruje EMGrafika s.r.o.