ČASOPIS HISTORICKÉHO SPOLKU SCHWARZENBERG
ÚVOD  |  ARCHIV  |  AUTOŘI  |  ČLÁNKY  |  KONTAKT  |  O NÁS  |  ODKAZY
...
.
[ zpět ]

Z HISTORIE SCHWARZENBERSKÝCH PIVOVARŮ

Významným majetkem rodu Schwarzenbergů, kteří vládli v Čechách a na Třeboňsku od roku 1660 až do roku 1945, byly mimo jiné také pivovary. V majetku starší větve rodu knížat ze Schwarzenbergu, a to větve hlubockokrumlovské, zůstalo po provedení pozemkové reformy v ČSR po roce 1924 celkem 10 pivovarů. Byly to pivovary v městech Louny, Protivín, Třeboň, Český Krumlov, Vimperk, Černá, Postoloprty, Lovosice, Chýnov a Smečno. Pro zajímavost, např. v roce 1935 bylo v těchto pivovarech vyrobeno celkem 250.000 hektolitrů piva různého druhu. Byl to výčepní ležák granát, exportní ležák, exportní granát a v třeboňském pivovaru byl vyráběn také i 14° Portér. Bylo to tehdy 3,9 % veškeré výroby piva v Čechách.

Podle zprávy státního statistického úřadu z roku 1936 a účtárny ministerstva financí bylo v Čechách v roce 1935 celkem 320 činných pivovarů, přičemž spotřeba piva na jednoho obyvatele činila tehdy 81,3 litrů.

Schwarzenberské pivovary následovaly podle množství výstavu piva takto za sebou: na 13. místě pivovar Louny (75.446 hl), na 16. místě pivovar Protivín (64.719 hl), na 33. místě Třeboň (35.853 hl), Český Krumlov (17.019 hl), na 113. místě Vimperk (11.468 hl), na 118. místě pivovar Černá (10.913 hl), na 140. místě Postoloprty (8.169 hl), na 157. místě Lovosice (6.723 hl), na 198. místě Chýnov (4.860 hl) a na 251. místě skončil pivovar Smečno s 2.550 hl. Co vyprodukovalo dříve 10 schwarzenberských pivovarů v roce 1935, to dnes vyrobí samotný třeboňský pivovar ročně sám.

Pro výrobu piva ve schwarzenberských pivovarech bylo spotřebováno v roce 1935 celkem 692 q chmele. Zakoupeno bylo 530 vagonů ječmene od cizích producentů, jelikož v důsledku provedené pozemkové reformy značně zmenšená vlastní zemědělská výroba nemohla již více tyto plodiny pro schwarzenberské pivovary sama vypěstovat (jako tomu bývalo dříve). Potřeba uhlí pro vaření piva činila 1.076 vagonů v hodnotě 1.700.000 Kčs, za další dopravu dráhou a auty bylo vydáno 3.300.000 Kčs.

Těchto pár suchých čísel je důkazem, že knížecí schwarzenberské pivovary byly významnou složkou v národním hospodářství československé republiky. Mimo pivovary byla v provozu ještě celá velká řada jak zemědělských, tak i průmyslových závodů a podniků, které patřily rovněž Schwarzenbergům.

Pár zajímavých informací o třeboňském pivovaru, jeho historii a současném stavu: Řada návštěvníků města Třeboně při cestě přes Trocnovské náměstí na hráz rybníka Svět si může přečíst nápis, který je na nádvoří třeboňského pivovaru na čelní budově a který je vidět vstupní bránou pivovaru. Zní: "Chmelovina naše ta božskou má sílu, všechny nás rozehřívá k radostnému dílu". Nad tímto nápisem je umístěn erb rodu Schwarzenbergů jako důkaz, že třeboňský pivovar, který je jedním z nejstarších pivovarů v Evropě i na světě, patřil rodu Schwarzenbergů až do roku 1945. Pod tímto erbem je latinský nápis: "Rem Teve Trave Signatus!", což přeloženo do češtiny zní: "Majetek nepatrný rozšiřuj a zvelebuj!"

Ještě jeden schwarzenberský barevný erb je umístěn na protější budově pivovaru, který je velmi dobře vidět nad nápisem "Pivovar Regent" při pohledu na tuto budovu od Zlaté stoky směrem západním, cca 200 metrů od bistra "U kapra", při procházce podél Zlaté stoky proti jejímu proudu. Třetí schwarzenberský erb vytesaný z kamene je umístěn nad vstupní branou při vjez du do pivovaru z Trocnovského náměstí.

Jen málokterý pivovar se může pochlubit takovou tradicí a historií jako třeboňský pivovar značky Regent. Původně panský rožmberský pivovar byl založen již roku 1379. Tento panský pivovar, v konkurenci s klášterním - ještě starším pivovárkem a měšťanskými pivovárky, získával postupně na popularitě a potřeboval nové prostory. Současný pivovar byl vybudován v místech,kdestávala stará rožmberská zbrojnice a to v místech mezi Svinenskou a Novohradskou bránou v letech 1699 - 1712. Na stavbě pracovali vlašský stavitel Giaccomo de Maggi, vídeňský stavitel Antonius Martinelli a pražský stavitel Pavel Ignác Bayer. Pivovar zde stojí dodnes, i když byl později upravován, zvláště v 19. století, kdy s rozvojem železnic bylo třeboňské pivo dodáváno do celé rakouskouherské monarchie. Před I. světovou válkou měl třeboňský pivovar své sklady v Praze, Brně, Vídni, Grazu, Lvově, Linci a také v Berlíně.

V roce 1945 po přechodné národní správě připadl třeboňský pivovar k n. p. jihočeské pivovary České Budějovice. Samostatnou epochou bylo období od ledna 1953 do konce června 1955, kdy byl utvořen n. p. Třeboňské pivovary se závody Třeboň, Jindřichův Hradec a Tábor. V roce 1962 došlo k další delimitaci a třeboňský pivovar (spolu s pivovarem Protivín, který byl dříve také majetkem Schwarzenbergů a budějovickým pivovarem Samson) připadl zpátky k n. p. Jihočeské pivovary České Budějovice.

Po 2. světové válce počínaje rokem 1948 doznal třeboňský pivovar celou řadu změn, podstatných úprav, rekonstrukcí, modernizace a automatizace. Např. byl postaven nový kotel, lahvárna, varna, zabudovány moderní ocelové ležácké tanky, dřevěné sudy byly vyměněny za hliníkové a později za nerez ocelové sudy KEG. V poslední době to bylo zavedení počítačové techniky při vaření piva, kdy varný proces je řízen počítačem. Pivo Regent bylo mnohokráte oceněno na zahraničních i tuzemských soutěžích. Z těch starších ocenění stojí za zmínku udělení zlaté medaile od belgického krále nebo rakouskouherského císaře. Z těch novějších ocenění jsou to např. diplomy z celostátních soutěží "Zlatý pohár PIVEX" v Brně. Třeboňský pivovar pokračuje v tradici, kterou začali již Rožmberkové a pokračovali Schwarzenbergové.

Po roce 1989 byla snaha třeboňský pivovar privatizovat. Dlouho se hledal kupec, který by se stal novým majitelem. Až v srpnu 2000 ho koupila akciová společnost Bohemia Regent a třeboňský pivovar se stal součástí společnosti jako samostatná jednotka. Ing. Ferdinand Stasek se stal prezidentem a majitelem této firmy.

Značka Bohemia Regent je registrována v řadě států. Světlý a tmavý ležák Bohemia Regent v sudech i lahvích je dodáván rovněž do zahraničí. Třeboňský pivovar v současné době vaří následující sortiment piv: pivo 8°, 10°, 12°. Speciálním pivem je 14° Prezident a v současné době je dodáváno na trh do Dánska 16° pivo s obsahem 7,3 % alkoholu. Připravuje se výroba nealkoholického piva.

Miroslav Král

[nahoru]

Content Copyright © 1990 - 2015 Historický spolek Schwarzenberg v Českých Budějovicích
Design and Code Copyright © 2000 - 2015

Sponzoruje EMGrafika s.r.o.