ČASOPIS HISTORICKÉHO SPOLKU SCHWARZENBERG
ÚVOD  |  ARCHIV  |  AUTOŘI  |  ČLÁNKY  |  KONTAKT  |  O NÁS  |  ODKAZY
...
.
[ zpět ]

Schwarzenberský mezník u Ohrazení na Ledenicku

Mezi památky v české krajině, které se poslední dobou těší zvýšenému zájmu odborníků i veřejnosti, patří tzv. drobné památky. Do této velice široké a přesně těžko definovatelné skupiny lze zařadit rozmanité typy zděných, kamenných, železných, dřevěných i přírodních objektů (mezníky, hraniční kameny, triangulační památky, rozcestníky, milníky, brzdové kameny, historické cesty, smírčí kříže, kapličky, boží muka, kříže, sochy, svaté obrázky, sloupy, studánky, přírodní kamenné útvary, mostky, pomníčky různých událostí apod.).1


Schwarzenberský mezník u Ohrazení
v roce 2005
Snad více než u jiných historických památek se u nich setkáváme s jejich poškozováním (včetně neúmyslného v souvislosti s nehodovostí či údržbou komunikací, v jejichž sousedství často stojí), nezájmem o ně, ba dokonce zapomněním a nepřístupností, velkým a ne ojedinělým nešvarem jsou krádeže.2 Naštěstí mizí lhostejnost nad jejich fyzickým stavem a díky podpoře jednotlivců, obecních a městských úřadů či občanských sdružení je řada z nich opravována. Zároveň se zvyšuje popularizace a celkové povědomí o jejich existenci.3 S mnohým z toho, co bylo výše napsáno, se nyní setkáme při podrobnějším povídání o starém schwarzenberském mezníku mezi osadami Ohrazení a Ohrazeníčko.4 Stojí po pravé straně u státní silnice č. 157 z Českých Budějovic do Ledenic, přesně na rozhraní několika parcel, naproti samotě U Čápa (čp. 40) pod statným akátem.

Dlouhou dobu unikal jakékoli pozornosti, přestože byl vzhledem k blízkosti silnice dobře vidět. Kolem roku 2005 došlo k jeho poškození a v červnu 2009 byl dokonce zcela ulomen a zůstal samovolně ležet ve škarpě. Obě nehody s téměř jistou pravděpodobností souvisejí s pravidelným kosením (či jinou údržbou) okolí zmíněné komunikace č. 157. Dne 26. srpna roku 2009 byl zaměstnanci městyse Ledenice mezník odvezen do střediska údržby obce a následně opraven firmou Kamenictví Bárta z Českých Budějovic (vyčištěn, zvýraznění znaků). Zároveň byly učiněny kroky k jeho umístění zpět na původní místo, jak bylo doporučeno z českobudějovické pobočky Národního památkového úřadu. Na nově vybetonované základové desce se objevil 30. června 2010. Mezník byl pevně ukotven, aby se neopakovala, resp. byla eliminována, možnost jeho zcizení nebo opětovného uražení. Oproti někdejší lokaci došlo z estetického hlediska, avšak na úkor historické skutečnosti, k jeho natočení zhruba o 90 stupňů tak, aby čelní strana směřovala kolmo k silnici, a byla tudíž vidět nejhezčí část.


Mezník po nedávné renovaci

Vlastní kámen má šířku 27 cm, silný je 20 cm a vysoký 57 cm (původně byl nepochybně vyšší), dalších 34 cm měří na výšku nový podstavec. Na přední straně nejvíce pozornosti upoutá schwarzenberský znak (svislé pruhy s korunkou) umístěný v horní polovině kamene. Vedle erbu se nacházejí písmena IAC (vlevo, správně má být IAG, chyba vznikla při rekonstrukci) a ZS (vpravo), které zkracují jméno tehdejšího majitele třeboňského panství (Iohann Adolf Graf zu Schwarzenberg). Pod znakem je vyryt letopočet 1670 a symboly N 89 (Numero 89). Další čísla nalezneme na levém boku mezníku (IX) a na zadní straně, která je však narušena, a proto zde vidíme pouze číslici 3. Po nehodách a kamenických úpravách zcela zmizel křížek, jenž se jistě nacházel na vrcholu kamene, a snad i písmeno W, které bývalo vytesáno nad erbem a označovalo příslušnost k panství Třeboň (Wittingau).

Mezník byl tedy do země usazen v roce 1670, kdy Schwarzenbergové nově vytyčovali jihozápadní hranici svého třeboňského panství. Zde na Ledenicku se střetávalo hned s několika dalšími državami. Blízké osady Zborov, Ohrazeníčko, Hůrka a jedna část Zalin byly součástí majetku rytířského rodu Kořenských z Terešova (v roce 1709 připadly Třeboni), osady Ohrazení a Srubec vlastnilo město České Budějovice a osady Třebotovice a Kaliště náležely Schwarzenbergům, ale nikoli k Třeboni, nýbrž k Hluboké. Třeboňské vrchnosti podléhalo městečko Ledenice a druhá část Zalin (třetí část Zalin držel cisterciácký klášter Vyšší Brod). Se stanovováním hranic snad z této doby zřejmě souvisí i přetrvávající název blízkého rybníčku Mezník.

Třebaže renovace mezního kamene u Ohrazení částečně změnila jeho bývalou dispozici i podobu, podařilo se ho zachránit pro další generace jako trvalou připomínku dávné minulosti. Jeho hodnota spočívá především v jedinečném dochování na původním místě a vysokém stáří , což z něho činí velmi starý doklad na působení Schwarzenbergů v Čechách, kteří se v našich zemích usídlili na přelomu padesátých a šedesátých let 17. století. I přes necitlivé zásahy by si mezník eventuálně zasloužil památkovou ochranu, která drtivé většině podobných památek zpravidla chybí.

-------------------------------------

1 Drobným památkám včetně jejich místu v krajině, roli v cestovním ruchu a regionální identitě, vztahu lidí k nim, jejich zakotvení v právním systému ČR či vysvětlení vlastního pojmu „drobná památka“ se podrobně věnuje publikace HÁJEK, Tomáš – BUKAČOVÁ, Irena, Příběh drobných památek (Od nezájmu až k fascinaci), Česká komora architektů a Společnost pro krajinu 2001. Z dalších publikací zmiňme alespoň některé: HÁJEK, Pavel, Zděná boží muka v jižních Čechách, České Budějovice 2009; PALOUŠOVÁ, Zdenka, Kamenná boží muka v jižních Čechách a přilehlé Moravě, České Budějovice 2009; PROCHÁZKA, Zdeněk, Příběhy vepsané do kamene aneb Putování za drobnými památkami Domažlicka a Tachovska, I.–II. díl, Domažlice 2008–2009 nebo kolektivní dílo Kamenné kříže Čech a Moravy, Praha 1997 (druhé vydání 2001).

2 Např. FRÖHLICH, Jiří, Krádeže historických mezníků, Výběr. Časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech, roč. 38, 2001, č. 2, s. 159; STERNECK, Tomáš, Zcizené mezníky komařického panství, Výběr. Časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech, roč. 46, 2009, č. 1, s. 49–51.

3 Připomeňme aktivity Společnosti pro výzkum kamenných křížů při Knihovně a Muzeu Aš nebo občanských sdružení Drobné památky severních Čech a Drobné památky nejjižnějších Čech.

4 O mezníku a jeho opravě stručně CUKR, Jiří, /Bez názvu/, Ledenický zpravodaj, září 2010, s. 2. Výtisk je dostupný na internetových stránkách městyse – www.ledenice.cz.

Jiří Cukr

[nahoru]

Content Copyright © 1990 - 2015 Historický spolek Schwarzenberg v Českých Budějovicích
Design and Code Copyright © 2000 - 2015

Sponzoruje EMGrafika s.r.o.