ČASOPIS HISTORICKÉHO SPOLKU SCHWARZENBERG
ÚVOD  |  ARCHIV  |  AUTOŘI  |  ČLÁNKY  |  KONTAKT  |  O NÁS  |  ODKAZY
...
.
[ zpět ]

Josef Kulich a Kulichův kříž

Mezi poměrně nové výletní cíle na Českokrumlovsku patří údolí Jíleckého potoka před soutokem s Vltavou. Prochází tudy část turistické stezky MUDr. Josefa Kulicha, která byla slavnostně otevřena 30. května 2005. Začíná u autobusového nádraží v Českém Krumlově, vede přes osady Zahrádka a Chabičovice a končí po 11 km v Černici. Nese jméno význačného krumlovského lékaře, spolkového a veřejného činitele, na něhož upomíná také Kulichův kříž.

Ke kříži se dá pohodlně dojít z černické návsi (1,5 km). Cesta za vsí nejprve klesne k Černickému potoku, překoná jej po mostku a vystoupá k rozcestí, odkud se naskýtá krásný pohled nejen na celou Černici s dominantou cenného kostela sv. Máří Magdaleny, ale také na její okolí s nepřehlédnutelnou horou Kleť. Na rozcestí, kam společně se žlutou turistickou značkou směřovala také značka červená, odbočíme vpravo pouze po žluté. Lesem a loukou prudce sestupujeme do zaříznutého údolí Jíleckého potoka, kde se Kulichův kříž ukrývá.


Dvojice Kulichových křížů v údolí
Jíleckého potoka u Černice
Vlastně jsou tady kříže dva. Stojí v místech, kde v chladných jarních dnech 27. března 1944 doktor Kulich skonal. Vyšší mladší kříž je dřevěný a vysoký zhruba pět metrů. Na menším litinovém je zavěšena tabulka s portrétní fotografií a nápisem: „Vzpomínka na vzácného člověka MUDr. Josefa Kulicha“. Tabulka se zde objevila 16. března 1969 zásluhou Tělovýchovné jednoty START z Českého Krumlova. V roce 1969, kdy uplynulo 25 let od Kulichovy smrti a 100 let od jeho narození, proběhlo také pamětní setkání a v tisku byly otištěny vzpomínky pamětníků. Podobné akce se konaly i v letech 1994 (včetně výstavy v krumlovském regionálním muzeu) a 2004.

Josef Kulich pocházel z osady Chudonice, která je dnes předměstím Nového Bydžova ve východních Čechách. Tady se narodil 28. listopadu 1869 v domě čp. 119 do rodiny kováře a rolníka Františka Kulicha a jeho manželky Františky, rozené Vackové. Absolvoval bydžovské gymnázium a Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze (1892). Po krátkých pobytech na pražských nemocnicích odešel v roce 1893 do Českého Krumlova. V tomto starobylém městě nad Vltavou působil 45 let nejen jako praktický lékař, ale také jako lékař železničářský, školní, báňský pro horníky (v bezprostředním okolí Krumlova probíhala tehdy intenzivní těžba grafitu) a knížecí pro příslušníky rodu Schwarzenbergů a zaměstnance jejich dvora.

Vedle povinností souvisejících s jeho zaměstnáním, se záhy aktivně zapojil do práce na poli národnostním a angažoval se jako obránce české menšiny v tehdy převážně Němci osídleném Krumlově. Pro svou ušlechtilou povahu, obětavost, energii a zapálení pro věc se vypracoval na jednoho z hlavních a uznávaných představitelů spolkového, kulturního, osvětového, hospodářského i sportovního života krumlovských Čechů.

Výčet spolků a sdružení, se kterými Josef Kulich nějakým způsobem spojil alespoň část svého života, je hodně dlouhý – Čtenářská beseda, Národní jednota pošumavská, Ústřední matice školská, Řemeslná beseda, Včela (dělnický podpůrný spolek), Sokol, České stavební družstvo, Klub českých turistů nebo Českokrumlovská záložna. U zrodu řady z nich stál osobně, v jiných zase působil dlouhá léta jako funkcionář v jejich vedeních (ve výboru Čtenářské besedy již od března 1894, dále byl např. předsedou KČT, ČSD a Sokola). Některé spolky byly vzájemně propojeny, podporovaly se a spolupracovaly mezi sebou, a to i díky takovým lidem, mezi něž Kulich patřil, kteří byli činní na několika frontách zároveň.


Portrét MUDr. Josefa Kulicha
na jednom z křížů
Sám o sobě na stránkách kroniky Čtenářské besedy napsal (s. 270): „Já všude pracoval dle sil svých, bez naděje na odměnu nebo dík. To, co za povinnost svou jsem pokládal, hleděl jsem vykonati, a radost ze zdaru byla odměnou námahy… Já nepodceňoval práci ničí, návrh každý ochotně přijímal a pomáhal jej prováděti… Smýšlení moje je svobodomyslné až do krajností, přeju místo náhledu každičkému, respektuji mínění kohokoli. Když však já sám pokládám něco za nutné, snažím se to vykonati tím způsobem, kterým se mi to podaří. Jsem přímý a otevřený, ale také neústupný“. Po vzniku samostatného Československa zastával rok a půl coby člen národní demokracie funkci předsedy městského národního výboru (listopad 1918 – květen 1920).

MUDr. Josef Kulich bydlel a ordinoval v domě na krumlovském Latránu poblíž Červené brány, jíž se vchází do rozlehlého areálu zdejšího hradu a zámku. Dne 5. července 1902 se v zámecké kapli sv. Jiří oženil s Marií Míkovou, dcerou knížecího schwarzenberského zahradníka Vojtěcha Míky a jeho manželky Josefíny, rozené Hrdličkové. Marie byla o třináct let mladší, narodila se 24. listopadu 1882 ve Vršovicích u Loun, jednom ze severočeských statků rodu Schwarzenbergů.

Z milovaného Krumlova se musela rodina na počátku nacistické okupace přestěhovat, protože město bylo přičleněno k Německé říši. Spolu s dalšími stovkami Čechů odešla do vnitrozemí a usídlila se v říjnu 1938 v Českých Budějovicích. Odtud Kulich i přes svůj vysoký věk denně dojížděl do Zlaté Koruny, kam se přesunula nejen jeho ordinace, ale i řada dalších úřadů (četnická stanice, celní úřad, okresní soud, měšťanská škola). Do okolních obcí přesídlilo mnoho známých a přátel, které dobře znal, kteří byli jeho pacienty a které nechtěl v těžkých chvílích opustit.

Koncem března 1944 se MUDr. Josef Kulich vydal z Budějovic vlakem do Velešína a odtud zahalen do kabátu s vyhrnutým límcem, beranice a s neodmyslitelnou holí v ruce zamířil za nemocným pěšky do Svachovy Lhotky. V chalupě se rozloučil se slovy: „Už musím jít, abych došel“. Měl namířeno přes Černici do Zlaté Koruny, avšak tam již nedorazil. Na břehu Jíleckého potoka byl 27. března za větru a sněhové vánice raněn srdeční mrtvicí a osamocen daleko od lidí zemřel. Pohřeb se konal o tři dny později na hřbitově v Mladém u Českých Budějovic. Dne 25. dubna 1946 byly Kulichovy ostatky exhumovány a přeneseny na hřbitov v Českém Krumlově, kde se jeho hrobka nachází dodnes. Všechny dobové noviny i otištěné vzpomínky líčí doktora Kulicha jako velkého vlastence a lidumila, vždy s úsměvem na tváři a dobrou náladou, který se obětavě staral o druhé a ochotně pomáhal potřebným (a to jak nemocným, tak utiskované české menšině). Neznal odpočinek, neznal špatné počasí. Dokázal krásně rozmlouvat a setkání s ním prý patřila k velkým událostem. I proto jeho nečekaný a tragický odchod z tohoto světa tolik zasáhl do života širokého okruhu lidí z jeho okolí, kteří jej pokládali za nejváženější a nejoblíbenější osobu, jakou kdy poznali.

Mgr. Jiří Cukr

Použité prameny a literatura:

Album representantů všech oborů veřejného života československého, Praha 1927, s. 399 a 1028.
Českokrumlovská osobnost – MUDr. Josef Kulich, M-měsíčník. Bulletin muzea v Českém Krumlově, 1994, roč. 3, č. 3 + 4, s. 3 a příloha.
fn /František Navrátil/, Pietní vzpomínka na zasloužilého lékaře, Výběr z prací členů Historického klubu při Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích (dále jen Výběr), 1969, roč. 6, č. 2, s. 41.
Informační texty u Kulichova kříže (totožné s textem v M-měsíčníku v příloze). JELÍNEK, Petr, To byla českokrumlovská osobnost, Českokrumlovsko. Regionální týdeník, 25. 3. 1994, roč. 5, č. 12, s. 2 (totožné s textem v M-měsíčníku na s. 3).
JÍLEK, Miroslav, Vzpomínkové setkání, Jiskra. Orgán OV KSČ a Rady ONV v Českém Krumlově (dále jen Jiskra), roč. 2 (19), č. 47, 27. 11. 1969, s. 3.
K. M. /Kamila Maříková/, Vzpomínka na MUDr. J. Kulicha, Výběr 1980, roč. 17, č. 2, s. 118.
K. V. /Karel Veselý/, Za MUDr. Josefem Kulichem, Výběr 1969, roč. 6, č. 4, s. 40–41.
MARKOVÁ, Z., Za drem Kulichem, Jihočech. Krajský orgán československé sociální demokracie v Českých Budějovicích, 10. 5. 1946, roč. 2, č. 19, s. 3.
MARKOVÁ, Z., Za MUDr. Jos. Kulichem, Jihočeská jednota, 7. 4. 1944, roč. 6, č. 14, s. 3.
Státní oblastní archiv v Třeboni, matriky Římskokatolické církve Český Krumlov (přístupné v digitálním archivu – digi.ceskearchivy.cz).
Státní okresní archiv (dále jen SOkA) České Budějovice, Sbírka policejních přihlášek.
SOkA České Budějovice, Správa hřbitova Mladé.
SOkA Český Krumlov, Čtenářská beseda Český Krumlov, kroniky spolku (přístupné v digitálním archivu – digi.ceskearchivy.cz).
SOkA Český Krumlov, Místní národní výbor Zlatá Koruna, kronika obce (přístupná v digitálním archivu – digi.ceskearchivy.cz).
VESELÝ, Karel, Za Josefem Kulichem, Jiskra, roč. 2 (19), č. 47, 27. 11. 1969, s. 3.

[nahoru]

Content Copyright © 1990 - 2015 Historický spolek Schwarzenberg v Českých Budějovicích
Design and Code Copyright © 2000 - 2015

Sponzoruje EMGrafika s.r.o.