ČASOPIS HISTORICKÉHO SPOLKU SCHWARZENBERG
ÚVOD  |  ARCHIV  |  AUTOŘI  |  ČLÁNKY  |  KONTAKT  |  O NÁS  |  ODKAZY
...
.
[ zpět ]

Počátky města Českých Budějovic
Výsledky dotazníkové akce z budějovických gymnázií

V březnu uskutečnil Státní okresní archiv České Budějovice dotazníkovou akci, připravenou autorem tohoto příspěvku a zaměřenou na znalosti studentů budějovických gymnázií o městě, v němž studují.

Akce byla realizována u příležitosti 750. výročí založení Českých Budějovic, proto i otázky v dotazníku v celkovém počtu deseti byly věnovány zejména počátkům města a jejich nejstarším památkám. Anonymní dotazník byl zadán v dějepisných seminářích čtyř gymnázií – Gymnázia Jana Valeriána Jirsíka (dne 4. 3. 2015, 14 studentů), Gymnázia Česká (dne 23. 3. 2015, 12 studentů), Biskupského gymnázia (dne 24. 3. 2015, 22 studentů) a Gymnázia Jírovcova (dne 25. 3. 2015, 7 studentů). Celkem se do ankety zapojilo 55 studentů ve věku 17–20 let.

Otázky, na které měli studenti odpovídat, byly následující (v závorkách správné odpovědi):
1. V jakém roce bylo založeno město České Budějovice? (1265)
2. Kdo byl jeho zakladatelem? (Přemysl Otakar II.)
3. Jak se jmenoval lokátor města, který měl hlavní dohled na výstavbu, osídlení a správu? (Hirzo, Hýř)
4. Jak se jmenovala vesnice, v jejímž sousedství město vzniklo a jejíž název v upravené podobě převzalo? (Budivojovice)
5. Město obepínaly hradby, ze kterých se dodnes dochovaly především hradební věže. Znáte názvy některých z nich? (Otakarka, Rabenštejn, Železná panna)
6. Jaká je nejstarší stavební památka, založená zároveň s městem, stojící dodnes v historickém jádru? (dominikánský kostel na Piaristickém náměstí)
7. V jakém stavebním slohu je postavena? (gotika)
8. Popište městský znak Českých Budějovic? A jaké barvy má městská vlajka? (znak: na červeném pozadí stříbrná hradba se třemi věžemi krytými zlatými střechami, na prostřední věži štít s českým lvem; vlajka: červená, žlutá)
9. Jací historikové se zabývali/zabývají historií města Českých Budějovic a psali/píší o něm? (např. F. M. Čapek, R. Huyer, J. Chvojka, V. Kolda, D. Kovář, M. Pecha, K. Pletzer, J. Schinko, Z. Šimeček, V. Vondra)
10. Jaký je rozdíl mezi archivem, muzeem a knihovnou? (archiv: zařízení pečující zejména o písemné a obrazové dokumenty; muzeum: zařízení pečující o hmotné památky; knihovna: zařízení uchovávající a půjčující veškerou knižní produkci).

Pro gymnazisty byla dle výsledků průzkumu nejsnazší otázka č. 2, ve které jsme se dotazovali na zakladatele města. Zde všech 55 respondentů odpovědělo, že jím byl král Přemysl Otakar II. Dobře dopadla i otázka č. 1, u které 46 studentů správně uvedlo, že rokem založení města byl letopočet 1265. Ostatní uváděné roky byly 1228, 1248, 1255, 1262, 1272, 1274, 1326, 1356 a 1x bylo neodpovězeno, přičemž v sedmi případech špatné odpovědi pocházejí z Gymnázia J. V. Jirsíka. Je však potřeba mít na paměti, že dotazník byl zadán v březnu, kdy právě začínaly plánované oslavy města a kdy se tyto základní informace o datu a zakladateli doslova valily na veřejnost ze všech stran. Na anketě se pěkně promítlo to, že právě na Jirsíkově gymnáziu byl průzkum proveden už 4. 3., tedy týden před zahájením oslav.

Více než poloviny správných odpovědí se dočkaly také otázky č. 5 (34 odpovědí) a 7 (37 odpovědí). V otázce č. 5 (názvy hradebních věží) studenti nejčastěji uváděli Železnou pannu (31x), následovala Rabenštejnská věž (15x), potom překvapivě (a chybně) Černá věž (6x) a Bílá věž (4x), ve dvou případech si pisatel vzpomněl na Otakarku a jeden student uvedl také správně názvy dvou již neexistujících součástí hradebního pásu Mandy a Pražské brány. Nelze rovně pomlčet o tom, že tři gymnazisté ze tří různých škol napsali slovo „panna“ pouze s jedním „n.“ To je však marginální poznámka nesouvisející s dotazníkem.

Sedmá otázka, týkající se stavebního slohu nejstarší dochované památky, souvisela s předešlou otázkou č. 6, kde jsme se dotazovali konkrétně na tuto stavbu. Zatímco gotický sloh studenti identifikovali (objevovalo se však i baroko 6x, renesance 5x, románský sloh 1x a doufejme, že spíše jako vtip barokorománská renesance 1x) a dal se odvodit i vzhledem k tomu, že město vzniklo ve 13. století, nejstarší památku určilo správně pouze 22 žáků. Vedle dominikánského kláštera se zde objevovaly odpovědi Samsonova kašna (12x), kostel sv. Mikuláše (7x), radnice (4x), Černá věž (2x), hradební věž (2x) a solnice (1x). Nemůžeme nezmínit, že hned pětkrát se objevila naprosto nelogická kombinace Samsonova kašna – gotika.

Prakticky polovinu správných odpovědí registrujeme také u otázky č. 10, kde však studenti projevili značnou invenci a uváděli nejrůznější definice archivu, muzea a knihovny, přičemž jsme po úvaze za správné určili 27 odpovědí. Studenti nejčastěji mylně psali, že archiv dokumenty uchová, muzeum je vystavuje a knihovna je ještě navíc půjčuje domů. Neuvědomili si také, že své studovny (badatelny) mají všechny tři instituce a nejen archivy, že všechna zařízení, nejen muzea, pořádají výstavy a vyvíjejí v rámci možností osvětovou činnost. U otázky č. 4, která se týkala původní vesnice Budivojovic, se správná odpověď objevila 22x, přičemž se zde studenti náležitě „vyřádili“ a uvedli jako své „tipy“ místa Budweis, Budín, Buděja, Budějov a hned třikrát Buděšín (1x na BIGY, 2x na Gymnáziu Česká). Autoři některých odpovědí zmíněných v předešlé větě si rozhodně zaslouží pochvalu za originální dedukci. Naopak předpokládáme a doufáme, že úsměvné odpovědi Český Krumlov a Pištín byly myšleny jen s náležitou dávkou ironie či provokace.

Třetí nejhorší anketní otázkou dle správných odpovědí byl dotaz č. 8 o městském znaku a vlajce. Je jasné a předpokládali jsme, že přesně znak popíše málokdo a povědomost o vlajce bude ještě menší. Za správné jsme nakonec vyhodnotili 17 odpovědí, i když někdy to bylo, lidově řečeno, skutečně hodně na hraně.

Velké problémy dělala studentům otázka č. 3, kde měli uvést jméno lokátora Hirza, což se objevilo u deseti respondentů (vždy ve tvaru Hirzo). U této otázky zůstávalo nejčastěji nevyplněné pole s odpovědí, tzn., že pokud dotazovaný nevěděl, tak si ani netroufal tipnout, jako se často v jiných případech stávalo. Pouze dvakrát registrujeme chybnou odpověď, obě pocházejí z Biskupského gymnázia a uvádějí jako lokátora jména Budivoj a Přemysl Otakar II.

A konečně nejhůře v dotazníku dopadla otázka č. 9, kde měli studenti možnost velkého výběru z řady bývalých i současných historiků, archivářů, muzejníků a dalších osob, které o dějinách Českých Budějovic psali nebo dosud píší. I zde se vyskytly pozoruhodné odpovědi typu Karel Panama, někteří zmiňovali své učitele dějepisu, přičemž tři odpovědi studentů z Gymnázia Jírovcova, kteří uvedli „svého“ Kamila Dřevikovského, jsme považovali za správné, byť městský kronikář je poněkud svébytný typ „historika.“ K těmto třem správným odpovědím se přidali další tři z GJVJ, kde žáci uvedli Jiřího Cukra, jenž toho o Budějovicích mnoho nenapsal a navíc odpovědi s jeho jménem nevyplývaly z vědomostí studentů, ale spíše z jejich vychytralosti a duchapřítomnosti při představování zadavatele dotazníku. A tak se v zásadě jediná korektní odpověď na tuto otázku zrodila na Biskupském gymnáziu, kde devatenáctiletý student původem z Českých Budějovic uvedl Jana Schinka (tento student jako jediný odpověděl správně až na malou drobnost v popisu městského znaku na všechny otázky). Smůlu naopak měl kolega z GJVJ, který sice napsal, že August Sedláček „psal téměř o všem,“ avšak v tomto případě jsme tuto odpověď nemohli považovat za správnou, protože právě Budějovicím se Sedláček nevěnoval. Všichni studenti v počtu dvanácti z Gymnázia Česká u této otázky neuvedli jako jediní vůbec nic.

Kdybychom závěrem chtěli provést celkové hodnocení zúčastněných škol, pak by se na prvním místě s nejvíce správnými odpověďmi (56 %) umístilo Gymnázium J. V. Jirsíka, i přes to, že bylo poněkud limitováno dobou, kdy se u nich dotazník zadával, jak jsme uvedli na začátku. Druhá příčka náleží Biskupskému gymnáziu (51,77 %), třetí skončilo Gymnázium Česká (56,55 %) a na posledním místě Gymnázium Jírovcova (41 %), odkud však odpovídalo pouze šest studentů.

Na výsledky dotazníku a úroveň znalostí současných gymnazistů nechť si laskavě každý čtenář udělá vlastní úsudek. Vědí toho studenti o „svém“ městě hodně, nebo málo?

Mgr. Jiří Cukr

[nahoru]

Content Copyright © 1990 - 2015 Historický spolek Schwarzenberg v Českých Budějovicích
Design and Code Copyright © 2000 - 2015

Sponzoruje EMGrafika s.r.o.