ČASOPIS HISTORICKÉHO SPOLKU SCHWARZENBERG
ÚVOD  |  ARCHIV  |  AUTOŘI  |  ČLÁNKY  |  KONTAKT  |  O NÁS  |  ODKAZY
...
.
[ zpět ]

POČÁTKY HLUBOCKÉHO HRADU

Na schůzích Historického spolku Schwarzenberg byla již několikrát otevřena diskuze o nejstarších dějinách hradu a pozdějšího zámku Hluboké, jednoho z nejvýznamnějších schwarzenberských rodových sídel v Čechách. Otázku jeho vzniku řeší dosavadní literatura vyhýbavě a nepříliš přesvědčivě. Většinou je za zakladatele hlubockého hradu považován Čéč z Budivojovic, nejvyšší sudí a příslušník poměrně vlivného rodu. Jindy se však hovoří od počátku o hradě královském, založeném jedním z mocných Přemyslovců 13. století - Václavem I. nebo Přemyslem Otakarem II. Kde je tedy pravda?

Předně je třeba se smířit s tím, že stoprocentní odpověď na tuto otázku zřejmě nenajdeme nikdy. Shrňme si alespoň základní poznatky, které nám nabízí z písemných pramenů: nejstarší zachovanou zmínku o existenci hlubockého hradu obsahuje listina z 23. října 1285, kterou vydal král Václav II. a která se svou dispozicí Hluboké vlastně vůbec netýká. Touto listinou panovník potvrdil dědičné držení města Lanškrouna, hradu Lanšperka a města Poličky Závišovi z Falkenštejna. Mezi devatenácti svědky tohoto právního pořízení jsou uvedeni také tři význační příslušníci rozvětveného jihočeského rodu Vítkovců - Jindřich z Rožmberka, Ojíř z Lomnice a konečně také královský komorník Vítek z Hluboké, v latinském originále Witico de Wroburch, camerarius noster. V roce 1285 se tedy Hluboká nacházela ve Vítkově držení, stejně jako o pět let později, kdy tady byl popraven Záviš z Falkenštejna.

Nejstarší písemná zmínka ovšem neupřesňuje dobu založení hradu, určuje pouze, že k němu muselo dojít někdy před rokem 1285. Protože ze 13. století máme k dispozici omezené množství archivních pramenů a pravděpodobnost zmínek o konkrétní lokalitě je poměrně malá, můžeme uvažovat o dosti značném časovém prostoru ohraničeném "shora" letopočtem 1285.

Začátkem šedesátých let 13. století náležela krajina pod soutokem Vltavy s Malší panu Čéčovi z Budivojovic, který sídlil v osadě Budivojovicích (na místě dnešního Starého města v Českých Budějovicích), a kterému patřilo také území nynější Hluboké. Když český král Přemysl Otakar II. pojal záměr založit nové město Budějovice, uskutečněný roku 1265, musel ještě předtím provést s Čéčem majetkovou směnu - za oblast u Vltavy mu přenechal hrad Velešín s panstvím, což byla výměna pro Čéče výhodná. Teprve s odstupem celého století zaznamenal kronikář Neplach anekdotu, podle níž panovník odebral Čéčovi také Hlubokou, a to za trest, že si dovolil ulovit v královských lesích zajíce. Anekdota má pravděpodobně reálné jádro a dřívější historikové z Neplachovy zmínky vyvozovali, že se jednalo o již stojící hlubocký hrad. Ve skutečnosti můžeme oprávněně předpokládat, že král získal od Čéče pouze rozsáhlý lesní komplex, nazývaný podle své značné rozlohy "Hluboká", a teprve potom zde byl založen královský hrad. Důvodů pro tuto nejpravděbodobnější hypotézu je několik.

Důvod číslo jedna: Čéč užíval během šedesátých let prediktátu "z Budivojovic" a měl také v Budivojovicích své šlechtické sídlo. Kdyby si skutečně postavil pevný hlubocký hrad, jistě by sídlil zde a název Hluboké by připojil ke svému jménu. Objevila se také kompromisní teorie, že totiž nový hrad založil Čéč, ale ještě než stačil stavbu dokončit, byl přinucen ho v rozestavěném stavu předat králi. Jak ještě dále uvidíme, tato verze neobstojí.

Druhý důvod spočívá v samotném názvu hradu. Nejstarší písemné zmínky ze 13. století dokazují, že původní jméno bylo německé a znělo Frohnburg, české označení se začalo užívat až mnohem později. Název Frohnburg, teprve dodatečně zkomolený na Frauenberg, znamenal v překladu "panovníkův hrad" nebo "hrad náležející panovníkovi", což jednoznačně svědčí pro krále jakožto zakladatele. Poznamenejme jen, že označování nově stavěných hradů německými jmény bylo ve vrcholném středověku naprosto běžnou a možno říci módní záležitostí.

Důvodem číslo tři je stavební typ hlubockého hradu, který lze zařadit do kategorie tzv. hradů s obvodovou zástavbou, jak ji specifikoval náš přední znalec hradní architektury Tomáš Durdík. Jádro hradu Frohnburgu - Hluboké tvořily dva protáhlé souběžné paláce, které vymezovaly obvod jádra, a před něž byla do čela předsazena mohutná válcová věž zvaná bergfrit. Tento stavební typ pro jeho finanční náročnost nacházíme - až na opodstatněné výjimky - pouze u hradů královských (Bezděz, Houska, Jivno, Kamýk, Křivoklát, Zvíkov aj.).


Porovnání dispozice hradních jader Hluboké (vlevo) a Bezdězu. Středověký půdorys hlubockého hradu byl odvozen z plánu barokní přestavby zámku, půdorys jádra Bezdězu je současný, ale byla z něj pro názornost vypuštěna rozměrná gotická kaple, dostavěná teprve ve druhé fázi za vlády Václava II. (i když k jejímu založení mohlo dojít současně se založením celého hradu). V případě Bezdězu je patrné, že se stavebník musel přizpůsobit charakteru staveniště a celou dispozici poněkud zúžit, zatímco při stavbě Hluboké byl prostor o málo širší a vzdálenost mezi oběma paláci je tudíž větší. Půdorysy jsou zde otištěny především pro srovnání, a není proto uvedeno přesné měřítko ani směr světových stran. Podle Kašičky-Nechvátala a Dobroslavy Menclové.

Srovnáním půdorysu středověkého hlubockého hradu s původním půdorysem královského hradu Bezdězu dojdeme dokonce k překvapivému zjištění, že se velmi nápadně shodují. Pokud by byl zakladatelem Hluboké Čéč z Budivojovic, očekávali bychom spíše některý ze skromnějších hradních typů, běžně stavěných tehdejší šlechtou. Protože podoba stavby byla dána již od základů, stává se málo pravděbodobnou teorie o převzetí rozestavěného hradu králem.

Čtvrtý důvod má spíše podpůrný charakter, ale přesto stojí za uvedení. Roku 1263 postoupil Čéč vyšebrodskému klášteru osadu Záboří, což s velkou pravděpodobností byly dnešní Opatovice. Kdyby již tehdy skutečně sídlil nebo se hodlal usídlit na novém hlubockém hradě, patrně by se nezbavoval vesnice ležící v jeho blízkosti a spíše by klášteru nabídl vzdálenější majetek. Spíše se zdá, že se Čéč snažil Záboří urychleně prodat, aby nebyl donucen jej méně výhodně směnit s panovníkem.

To byly tedy čtyři argumenty, svědčící pro panovnické založení Fronburgu - Hluboké. Zkusme se nyní na celou záležitost podívat ještě ze širšího hlediska.

Stavba nového královského hradu dobře zapadá do schématu Přemyslovy mocenské politiky, uplatňované proti narůstajícímu vlivu Vítkovců na českém jihu od padesátých let 13. století právě prostřednictvím nově zakládaných hradů a měst (nárůst vítkovské moci byl umožněn mimo jiné nevelkým zájmem dřívějších českých panovníků o tuto odlehlou oblast). Podél toku Vltavy vrazil král mohutný klín až do samé ho srdce jižních Čech - vystavěl nebo opevnil hrady Orlík, Zvíkov, město a hrad Písek, hrad v Újezdci u Týna nad Vltavou, město České Budějovice a zcela na jihu potom klášter ve Zlaté Koruně. Na Lužnici nechal postavit hrady Bechyni a Hradiště (dnešní Tábor), při Blanici hrady Protivín a Myšenec. Jižní Čechy kromě toho tvořily spojnici mezi centrem Českého království a rakouskými zeměmi, jejíž význam vzrostl ziskem rakouského vévodství Přemyslem Otakarem II. (1251) a připojením dalších alpských zemí pod Přemyslovu vládu po roce 1260.

Charakteristickým rysem pro lokality nově založené za Přemyslovy kolonizace bylo spojení města s hradem, nejčastěji velmi úzké - do obvodu městského opevnění býval obvykle vestavěn hrad, který měl posílit obranu města, být správním i vojenským střediskem a místem pobytu panovníka v případě jeho návštěvy. Město naproti tomu tvořilo hospodářskou základnu pro provoz hradu. Takových případů bychom v Čechách napočítali celou řadu, i když hradní areály byly v pozdějších staletích velmi často pohlceny městskou zástavbou a zachovalo se z nich velmi málo. Z jihočeského prostředí uveďme alespoň pěkný příklad Písku, kde je značná část městského hradu dochována, z ostatních oblastí Čech je to Kadaň, Domažlice, Chrudim a další, z přemyslovských lokací v Rakousku například Marchegg nebo vídeňský Hofburg. Méně početná skupina Přemyslem založených měst neměla hrad přímo ve svých hradbách, ale stejnou funkci pro ně plnil nedaleký hrad postavený ve strategicky výhodnější poloze; vzájemná vzdálenost přitom většinou nepřesahuje několik málo kilometrů a vazby byly jistě poněkud volnější.

Protože spojení město - hrad bylo pro zakladatelské dílo Přemysla Otakara II. takřka pravidlem, zdá se podivné, že v královských Českých Budějovicích, významném opěrném bodě Přemyslovy mocenské politiky, ve středověku žádný hrad nestál (objevila se sice teorie o možné existenci a brzkém zániku městského hradu, ale mlčení archivních pramenů a nedávné archeologické výzkumy ji spíše popírají). Můžeme proto považovat za vysoce pravděpodobné, že "městským" hradem pro České Budějovice se stala Hluboká, situovaná necelých devět kilometrů severně od nově založeného města. O příčinách, proč nedošlo k výstavbě hradu přímo v Českých Budějovicích, se můžeme pouze dohadovat - při pokusech o nalezení strategicky nejvhodnější lokality v úzkém okruhu kolem města však nejspíše připadne právě na skalnatý ostroh hlubockého hradu, obtékaný původně smyčkou řeky Vltavy. Převýšení tohoto terénního útvaru zajišťovalo nejen přirozenou ochranu, ale zároveň dostatečný rozhled po celé českobudějovické kotlině (v podstatě až do oblasti Vodňan), který z nízko položených Budějovic nebyl možný. Poloha hradu nad Vltavou současně umožňovala kontrolu provozu na tomto říčním toku a také vybírání cla, doložené v pozdější době. Oblast jižně od města nepřicházela pro stavbu hradu příliš v úvahu vzhledem k tomu, že byla z velké části ovládána Vítkovci.

Dobu založení královských Českých Budějovic známe poměrně dobře. Historik Jaroslav Čechura na základě důkladného rozboru pramenů předpokládá, že Přemysl Otakar II. dospěl k rozhodnutí založit město nejpozději na jaře 1261, podle Karla Pletzera je pravděpodobné, že ke směně pozemkového majetku s Čéčem došlo v roce 1262, a konečně můžeme vzít potaz také zmínku rožmberského archiváře Václava Březana o zahájení vyměřovacích prací roku 1263 (Březan mohl mít k dispozici nějaký originální, nám dnes již neznámý doklad). Proces vzniku královského města Českých Budějovic, jak bezpečně víme, vyvrcholil na jaře 1265 předáním staveniště dominikánského kláštera, kdy už zřejmě muselo být dokončeno rozměření celého městského půdorysu. Za předpokladu, že se hrad budoval současně s městem, můžeme založení Hluboké položit do doby kolem poloviny šedesátých let 13. století; stavba hradu se ovšem mohla rozběhnout již po získání pozemků králem roku 1262, aby byla co nejdříve zajištěna ochrana rodícího se města a jeho kolonizovaného okolí. Práce trvaly jistě řadu let, dobu jejich dokončení však zatím nejsme schopni stanovit.

Zatímco královské město vzniklo poblíž existující osady Budivojovic a jednoduše od ní převzalo český název, nově stavěný hrad předchůdce neměl a byl podle dobového zvyku pojmenován německy - Frohnburg.

Pokud přijmeme tuto nejpravděpodobnější hypotézu o založení hlubockého hradu před polovinou nebo kolem poloviny šedesátých let - a domnívám se, že závažnější protiargumenty neexistují - vyvstává ještě zajímavěji analogie se severočeským Bezdězem, který vedle půdorysné shody vykazuje také shodu chronologickou. Začal se totiž stavět v roce 1264, což nabízí spekulaci o možném podílu stejné stavební huti nebo alespoň účasti stejného stavitele. Oproti hlubockému hradu, jehož vzhled změnily opakované přestavby k nepoznání, zachovalo se jádro Bezdězu téměř ve své čisté gotické podobě a poskytuje určitou představu o tom, jak mohla před sedmi staletími vypadat i Hluboká.

Po smrti "krále železného a zlatého" na Moravském poli v srpnu 1278 nastala v Čechách situace, která umožnila Vítkovcům vypořádat se s opěrnými body zvěčnělého panovníka, jejichž zakládání sledovali jistě s nelibostí. Jejich hněv se již krátce před královou osudnou bitvou obrátil proti klášteru Zlaté Koruně, který v roce 1276 vypálili, později opakovaně na České Budějovice a nejspíše také na hlubocký hrad, kterého se zřejmě silou zmocnili. Rozšířené Vítkovské dominium v jižních Čechách toleroval na počátku své vlády také nový český král Václav II. Právě z této doby pochází nejstarší písemná zmínka o Hluboké, připomínající jako držitele hradu nám již známého Vítka z Frohnburgu, Witico de Wroburch. Právoplatným majitelem se však stále cítil panovník, který na přelomu osmdesátých a devadesátých let 13. století nalezl dostatek sil k obnově svého ztraceného postavení a majetkové domény - roku 1290 přitáhl pod Hlubokou se zajatým Závišem z Falkenštejna, aby přinutil Závišova bratra Vítka vrátit hrad do panovníkovou rukou. Povědomí o královském původu Hluboké tedy existovalo. Královským hradem ostatně Hluboká zůstala i v následujících staletích, i když byla zpravidla zastavována různým šlechtickým rodům.

Daniel Kovář

Pozn: Otázkou vzniku hlubockého hradu se autor zabýval v souvislosti s prací na historické monografii Hluboké (vydána 1997) a v rámci přípravy soupisu panských sídel na Českobudějovicku.

Použitá literatura:

  • Bláhová Marie (ed.): Kroniky doby Karla IV. Praha 1987.
  • Čechura Jaroslav: Počátky královského města Českých Budějovic. Jihočeský sborník historický, roč. 53, 1984, č. 2, s. 57-68.
  • Durdík Tomáš: Hrady kastelového typu 13. století ve střední Evropě. Praha 1998.
  • Durdík Tomáš: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha 1999.
  • Durdík Tomáš: Královské hrady a královská města v Čechách 13. století. Archaeologia historica, 20, 1995, s. 331-337.
  • Durdík Tomáš: Nástin problematiky českých feudálních sídel 13. století. Castellologica bohemica, 7, 2000, s. 17-50.
  • Emler Josef (ed.): Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae, 2. díl. Praha 1872 (zde s. 586-587).
  • Kašička František - Nechvátal Bořivoj: Oblast Hluboké nad Vltavou - vývoj a stavební podoba středověkých sídlišť do husitského období. Archaeologia historica, 17, 1992, s. 291-303.
  • Kuthan Jiří: Gotická architektura v jižních Čechách. Praha 1975.
  • Kuthan Jiří: Přemysl Otakar II. Král železný a zlatý, král zakladatel a mecenáš. Vimperk 1993.
  • Pletzer Karel: Záboří Čéče z Budivojovic - Opatovice u Hluboké nad Vltavou? Jihočeský sborník historický, roč. 50, 1981, č. 2, s. 77-83.
  • Salaba Josef: K politice Přemysla Otakara II. a jižní Čechy. In: Ročenka Vlastivědné společnosti jihočeské v Českých Budějovicích při Městském museu za rok 1929. České Budějovice 1930, s. 44-52.
  • Sedláček August: Děje Prachenského kraje. písek 1926.
  • Sedláček August: Hrady, zámky a tvrze království Českého, 7. díl - Písecko. Praha 1890.
  • Šimák J. V.: Středověká kolonisace v zemích českých. České dějiny I/5. Praha 1938.
  • Žemlička Josef: Století posledních Přemyslovců. Praha 1986.
[nahoru]

Content Copyright © 1990 - 2015 Historický spolek Schwarzenberg v Českých Budějovicích
Design and Code Copyright © 2000 - 2015

Sponzoruje EMGrafika s.r.o.