ČASOPIS HISTORICKÉHO SPOLKU SCHWARZENBERG
ÚVOD  |  ARCHIV  |  AUTOŘI  |  ČLÁNKY  |  KONTAKT  |  O NÁS  |  ODKAZY
...
.
[ zpět ]

VOJTĚCH (ADALBERT) LANNA

V tomto roce oslavíme 200 let od narození Vojtěcha (Adalberta) Lanny. Tento významný český průmyslník se narodil 23. 4. 1805 v českobudějovické rodině loďmistra Tadeáše Lanny, který se ve městě usadil po roce 1781 - po zrušení nevolnictví Josefem II. Otec Vojtěcha podnikal zejména v lodní dopravě, stavbě lodí a také železničním a vodním stavitelství. Tuto lásku k vodě a lodím získal i jeho syn, jenž jeho dílo dále rozšiřoval.

Vojtěch Lanna studoval na českobudějovickém gymnáziu a jako patnáctiletý odešel do Prahy na stavovský polytechnický ústav. Po třech letech byl však pro drzé chování k jednomu z profesorů vyloučen a vrátil se do rodných Českých Budějovic. Nejdřív pracoval jako dělník v loděnici, ale brzy proslul jako vorař. Vedl si zdatně a při cestách do Hamburku navázal četné obchodní známosti. Po smrti otce v roce 1828 byl jmenován loďmistrem, v roce 1832 koupil celou budějovickou loděnici a přeměnil ji ve svůj podnik. Tak vznikla firma Lanna. Později k ní přiby la i Lannova pila u Litvínovic, založe ná roku 1837 - dnešní Stecherův mlýn. V 60. letech 19. století k nim připojil Lanna i parketárnu.

Po založení své plavební společnosti se Lanna začal věnovat regulaci toku Vltavy, aby zvýšil její splavnost. Nejprve z Českých Budějovic do Prahy a o rok později také na dolním toku Vltavy a na Labi. Na řeky nikdy Lanna nezapomínal a tak vedle dalších aktivit začal v letech 1844 - 1847 splavňovat také Lužnici, Nežárku a Blanici. V roce 1832 byl zahájen provoz koněspřežné železnice z Českých Budějovic do Lince. Lanna se na stavbě finančně podílel, protože koněspřežka výborně navazovala na jeho lodní dopravu. Pronajal si též několik vozů, aby mohl až do konce 40. let podnikat na linecké dráze. Slávu mu přinesla stavba řetězového mostu císaře Františka v Praze. Stavbu mostu dokončil za jediný rok a ten sloužil od roku 1841 do roku 1898, kdy jej nahradil most Legií. Další řetězový most vystavěl přes Vltavu u Podolska, aby zajišťoval spojení mezi Táborem a Pískem. Tento most byl v roce 1963 kvůli stavbě Orlické přehrady přemístěn na Lužnici. Dalším výrazným pomníkem V. A. Lanny byla stavba Masarykova nádraží v Praze roku 1842 jako součást trati Olomouc - Praha. Se společníky bratry Kleiny vybudoval několik železničních tratí, např. slavnou Buštěhradskou dráhu z Kladna do Kralup nad Vltavou.

Lanna chtěl nadále podnikat na jihu Čech i v Praze. Jeho snem bylo najít v jižních Čechách ložiska uhlí. Tato snaha se ukázala jako marná a tak se v roce 1847 spojil s pražským měšťanem Václavem Novotným a stal se podílníkem společnosti, která začínala s těžbou uhlí na Kladensku. Do podniku vložil 60 tisíc zlatých a v roce 1848, kdy vlastnili již čtyři doly, se Lannova pozornost definitivně přesunula do středních Čech. Roku 1857 založil s několika společníky Pražskou železářskou společnost a přestěhoval se do Prahy. Návratnost finančních prostředků, které vložil do kladenských dolů se mu všakneočekávaně prodloužila, a tak roku 1862 železářská společnost ohlásila zánik. Poté se Lanna vrátil zpět ke své firmě Lanna, kterou vedl až do svého skonu.

Pokračovatelem rodinné podnikatelské tradice byl Lannův syn Vojtěch Lanna ml. (1836 - 1909) - významný mecenáš české kultury. Po něm vnuk Vojtěcha Lanny: Vojtěch František Josef Lanna (1867 - 1925). Ten byl nucen celou rodinnou firmu prodat v roce 1920 bance Bohemia. Vojtěch Lanna zemřel 15. 1. 1866 v Praze na selhání srdce. Vytoužený šlechtický titul nikdy nedostal, přesto se proslavil svými podnikatelskými kroky a jeho zaměstnanci mu s láskou přezdívali: "Pantáta Lanna". Ani budějovič tí na něj nezapomněli a roku 1879 mu v městských sadech odhalili pomník a dodnes je po něm pojmenována i jedna z hlavních tříd ve městě.

Jana Kadlecová

[nahoru]

Content Copyright © 1990 - 2015 Historický spolek Schwarzenberg v Českých Budějovicích
Design and Code Copyright © 2000 - 2015

Sponzoruje EMGrafika s.r.o.