ČASOPIS HISTORICKÉHO SPOLKU SCHWARZENBERG
ÚVOD  |  ARCHIV  |  AUTOŘI  |  ČLÁNKY  |  KONTAKT  |  O NÁS  |  ODKAZY
...
.
[ zpět ]

SCHWARZENBERSKÝ KNÍŽECÍ ARCHITEKT
DAMASUS DEWOREZKY

Všechny stavební záležitosti na českých a rakouských panstvích Schwarzenbergů spadaly v 19. století pod správu schwarzenberského stavebního ředitelství v Českém Krumlově. To bylo založeno v roce 1851 a zahrnovalo projektování, rozpočty i vedení staveb. Realizace staveb byly řešeny vlastními silami nebo byly zadávány schopným silami nebo byly zadávány schopným a levným firmám. Schwarzenberské stavební ředitelství vytvářelo veškerou architekturu na území panství, nebo ji mělo ve své péči. Patřily sem sakrální stavby, zejména řada kostelů na Šumavě, ale i jinde; např. kostel v Lenoře, v Knížecích Pláních či na Hluboké, Hosíně aHosíně nebo hrobka v Třeboni. Stejně tak sem patřila i zdánlivě okrajová tvorba "nižších" stavebních druhů jako jsou zemědělské objekty (např. Vondrov, Vrchy), hájovny a myslivny (např. v Poněšicích, v Cepu), pivovary (např.v Třeboni, v Českém Krumlově), hostince (např. U Černého koníčka v Českých Budějovicích), školy (např. v Netolicích, v Černé v Pošumaví) a jiné hospodářské či průmyslové stavby.

Činnost schwarzenberského stavitelství byla velmi rozsáhlá a zejména právě v okrajové produkci knížecích stavitelů se vyhranila výtvarná mluva, kterou můžeme označit jako schwarzenberský sloh. Tyto stavby byly dobře zakomponovány do krajiny Třeboňské pánve i Pošumaví a spoluvytvářely genia loci jižních Čech.

Svou tvorbou se jeden z knížecích architektů podílel i na přestavbě hlubockého zámku. Byl jím nejvýznamnější z knížecích architektů Damasus Deworezky. Ten se svým podílem na přestavbě zámku v Hluboké, účastí na projektu hrobky v Třeboni a jako architekt desítek dalších schwarzenberských stavebních podniků nejvýrazněji zasloužil o tvář jihočeské architektury druhé poloviny 19. století.

Narodil se 25. 11. 1816 v Třeboni, kde jeho otec Johann Deworezky působil jako městský stavitel. Vzdělání získal mladý Damasus na pražské polytechnice v letech 1834 - 1836. Po jejím absolvování a dvouleté praxi u stavební firmy v Praze vstoupil do služeb Schwarzenbergů jako provozní praktikant jejich stavebního pražského úřadu. Odtud byl po dvou letech přeložen na stavební úřad v Hluboké a roku 1840 odešel na stavební ředitelství v Českém Krumlově. Zde byl již roku 1842 povýšen na adjunkta. Pro své schopnosti pak rychle postupoval v kariérním žebříčku, až byl v lednu 1868 jmenován na místo stavebního ředitele po penzionovaném Wilhelmu Nevenhorstovi. V této funkci sekundoval renomovaným vídeňským architektům Franzi Beerovi (zámek Hluboká) a Fridrichu Schmidtovi (Třeboňská hrobka), vytvářel návrhy na "vykrášlení interiérů" nebo dodával projekty menšího významu: vesnické kostely, zámecké skleníky či verandy, myslivny a hospodářské dvory. Součástí Deworezkého práce pro Schwarzenbergy, vedle dekorování interiérů a fasád, byla administrativa stavební činnosti. Že byl ve svém oboru všestranně zaměřený dokládá v roce 1875 publikované dílo: "Vyměření povinností pro zemní, zednické, pokrývačské, tesařské a kamenické práce, jak pro ruční stavební výrobu, jakož i správné zjištění potřeby materiálu pro uvedené řemeslné práce".

Damasus Deworezky měl samozřejmě i soukromý život. Roku 1843 dlouhodobě onemocněl a léčba se protáhla až do roku 1845. V roce 1847 žádá vrchnost o povolení k sňatku s Aloisií Daneschovou, dcerou českokrumlovského sládka. V manželství se narodili tři dcery a tři synové. Nejmladší z nich Karl po absolvování vídeňské techniky a dvouleté praxe u rakouské železnice byl roku 1876 přijat do stavební služby u Schwarzenbergů. Úřad stavebního ředitele vykonával Deworezky až do května 1891, krátce na to po dlouhé nemoci 1. 7. 1891 umírá.

Prvním doloženým dílem Damase Deworezkého je jím signovaný plán ovčína na Lipně, datovaný 28 . 8. 1839. V dalších letech se podílel na opravách nového zámku v Libějovicích (1841), v roce 1845 na stavbě zahradního domku v zámeckém parku na Hluboké. Roku 1846 navrhuje železnou verandu pro zámek v Červeném Dvoře a roku 1866 pak i pro zámek na Hluboké. Významnější pracovní příležitost měl při pověření na vypracování návrhů knížecí hrobky v Třeboni. Deworezky vypracoval dva návrhy, ale nakonec jeho práce vyústily ve spolupráci s vídeňským architektem Fridrichem Schmidtem a hrobka byla postavena podle jejich společného plánu z roku 1874.

Největší samostatnou realizací Damase Deworezkého se stal Štekl - úřednický dům v těsné blízkosti zámku Hluboká v roce 1862. Již před tím, roku 1857, byl knížetem Johannem Adolfem osobně pověřen vedením všech stavebních prací na zámku v Hluboké a rodovém paláci ve Vídni. Při těchto pracích se představil jako virtuózní dekoratér.

Deworezkého činnost v úloze zámeckého architekta nebyla malá: ačkoli vnitřní výzdoba a vybavení přestavěného hlubockého zámku byly v podstatě dokončeny, na přání kněžny Eleonory musel Deworezky nejen zakončit dílo vídeňského architekta Franze Beera, autora novogotické přestavby zámku, ale i proměnit řadu hotových interiérů.

Z dalších schwarzenberských staveb můžeme autorství Deworezkému připsat např. u neorománského kostela v Lišově, zemědělských budov v Protivíně i na Poříčské louce u Hluboké, či u mysliven ve Staré Oboře, Poněšicích a ve Strážném. Architektonické formy typické pro hájovny a lovecké chaty se uplatnily i v Deworezkého řešeních schwarzenberských pavilonů pro hospodářské výstavy v Českých Budějovicích nebo v Praze roku 1891.

Motivy pro svou interiérovou tvorbu čerpal hlavně z architektury druhého rokoka nebo gotiky. To se odráží např. v návrzích železné verandy pro Hlubokou, stropů pro Červený Dvůr nebo skleník v Libějovicích. Deworezky svým uměním dokázal vykouzlit v knížecích sídlech Schwarzenbergů dokonalý obraz anglického interiéru, tehdy tolik žádaného, moderního a zároveň konzervativního, elegantního i útulného.

Damasus Deworezky byl posledním výrazným reprezentantem stavu vrchnostenských stavitelů, architekt, který stavbu nejenom navrhl, ale také ji musel provést. Hlavně díky tomuto postavení se nedočkal jako architekt světské slávy.

Jana Kadlecová

Vybráno z knihy Jindřicha Vybírala: Století dědiců a zakladatelů. Architektura jižních Čech v období historismu.

[nahoru]

Content Copyright © 1990 - 2015 Historický spolek Schwarzenberg v Českých Budějovicích
Design and Code Copyright © 2000 - 2015

Sponzoruje EMGrafika s.r.o.