ČASOPIS HISTORICKÉHO SPOLKU SCHWARZENBERG
ÚVOD  |  ARCHIV  |  AUTOŘI  |  ČLÁNKY  |  KONTAKT  |  O NÁS  |  ODKAZY
...
.
[ zpět ]

DALŠÍ OSUD NPŠ ODVISÍ TAKÉ OD PODPORY NÁS, LESNÍKŮ

Ustanovení nového ředitele, PhDr. Jana Stráského vyvolalo bezprostřední vlnu pozdvižení, povyku a často nevybíravých útoků. Okamžitě bylo jasné, že nové směrování NPŠ a dá se říci prosazení zdravého rozumu zde nebude lehké. Jako první na jmenování okamžitě reagoval hlavní ideolog a marketingový stratég NEZASAHOVÁNÍ a DIVOČINY pan MVDr. Bláha. Okamžitě vše překroutil, nezapomněl zdůraznit, k jakým „zločinným spolčením“ dojde, aby se ze Šumavy podařilo vytěžit co nejvíce dřeva a o současných nejvyšších těžbách v historii parku prohlásil, že je to důsledek vedení ředitele Žlábka, který těžil kůrovcové dříví na přilehlém území k parku Bavorský les. Bez uzardění pominul všechny nehoráznosti, chybná rozhodnutí a odborné nesmysly, které z NPŠ měly udělat zprvu mrtvou divočinu a posléze zelenou střechu Evropy a ráj ochránců. Pozadu nezůstal ani pan Just a když čteme ty propagandistické nehoráznosti, hodné čtvrté cenové skupiny, lži a nadbíhání těm nejnižším lidským pudům, nezbývá než žasnout nad tím, že tento člověk má snad učit na UK v Praze. Neopomenul si kopnout do Žlábka, co rozkradl park a zplundroval ty nejcennější první zóny. Pořvávání tohoto pána, co lesu tak rozumí a uzurpuje si právo vynášet takové soudy, opravdu vzbuzuje hrůzu a obavy. Pozadu nezůstali ani vědci. Čtrnáct VĚDCŮ z Rady Národního parku si dopisuje s ředitelem, vyhrazuje si „nepřekročitelné principy“ a varuje: „Nepočítejte s tím, že budeme souhlasit s kácením stromů napadených kůrovcem v nejcennějších lesích a že budeme souhlasit s krizovým scénářem na zastavení kůrovce“. Všichni ti pánové se beze studu považují za znalce lesa, operují s tím, že je třeba chránit přirozené procesy, avšak co o nich vědí, když lesnickou typologii a fytocenologii považují za „báchorky dřevožroutů“. Nejvyšší specifikace je pro ně „horský les“ a nejčastěji je to pouze LES. Jak vyhodnotili, že určitý les je cenný, jiný extrémně cenný a že se tady bude provádět takový a jinde onaký management.

Dosud Správě NPŠ a celé řadě fanatiků postižených ideologií nezasahování a divočiny, procházely všechny úlety s fatálními následky. Sice se označují za ekology, ale ekosystémové myšlení, odhad souvislostí a následků postrádají. Snad ústředním problémem NPŠ se stalo to, že kůrovec byl označen za chráněného živočicha a procesy, které vyvolá za žádoucí, neb přirozené. Tento názor ale měl za následek, že se destruovalo to nejcennější, co zde bylo – lesní ekosystémy s celou bohatostí života, adekvátního tomu, kterému typu lesa. Na náhlé uhynutí vzrostlých porostů doplatili všichni živočichové, na tomto prostředí závislí. Demonstrativní je, osud ptáků, zvláště chráněných až kriticky ohrožených, hnízdících v dutinách starých stromů, šplhavců a sov. Například puštík bělavý se nákladně odchovává a vypouští do volné přírody, aby se zachránil a na druhé straně se mu na tisících hektarů likviduje biotop, nejméně na sto let a navíc v Ptačí oblasti. Podobně se kůrovci nechali někde množit, jinde se nákladně hubili a takových absurdit je možno uvést celou řadu. My lesníci nad tím kroutíme hlavou, ale ruku na srdce, vzdorovali jsme těmto pitoreskním situacím, ozvali jsme se? Vyvinulo například MZe nějakou iniciativu, nebo povšimli si toho okolní Lesní správy a Vojenské lesy? Až na pár Prohlášení jedinců, obvykle nezávislých důchodců nebo Lesnických fakult, jsme se nezmohli na žádný větší odpor. A při tom právě lesníkům by mělo záležet na tom, jaká koncepce se v parku uplatní. Zda se bude usilovat o obnovu přirozených lesních společenstev, které se pak na určitém nejvíce chráněném území ponechají samovolnému vývoji nebo zda je k prospěchu nechat lesy rozpadnout, vzrostlé porosty uhynout a mít zde jakousi virtuální „divočinu“. My lesníci potřebujeme poučení, jak probíhá přirozený vývoj lesa, protože chceme aplikovat přírodě blízké lesnické hospodaření. To ostatně lze v Národním parku, v zóně s volnější ochranou realizovat, pokusně odzkoušet a posléze aplikovat v praxi. Lesníci se musí za NPŠ brát, je to také naše věc a zvláště nyní je třeba ředitele PhDr. Stráského opravdu viditelně a masivně podpořit. Nemělo by se stát, aby lesníci v Radě parku rezignovali a nezvedli svůj hlas na jeho podporu. Je třeba se aktivizovat na všech stupních, na úrovni lesnické vědy, správy lesů i praxe.

Radomír Mrkva

Krajské státní zastupitelství v Českých Budějovicích
Goethova 1949/, 370 16 České Budějovice

Věc: Oznámení o podezření ze spáchání trestného činu

Tím, že Správa Národního parku Šumava a Ministerstvo životního prostředí ČR nastolili při spravování lesa management nezasahování, došlo zejména po zasažení území orkánem Kyril a nezpracování části polomů k rozsáhlé kůrovcové gradaci a uhynutí dospělého smrkového lesa, do současné doby asi na ploše 14 tis. ha. Zde se mrtvé stromy postupně rozkládají, a do 10 – 20 let většinou popadají. Mimo to vznikly, v místech, kde bylo možno kůrovce hubit, rozsáhlé paseky o rozloze přesahující 2,5 tis. ha. To vše se událo na území Ptačí oblasti Šumava (Natura 2000), vyhlášené v roce 2004 o rozloze 968 km2, podle směrnic 79/409/EHS a 92/43/EHS. Její významnou součástí je také území NPŠ. Tato oblast byla vyhlášena k ochraně řady druhů ptáků, mimo jiné také těch, co hnízdí v dutinách starých stromů, šplhavců a sov. Jde o druhy: datel černý, datlík tříprstý, kulíšek nejmenší, sýc rousný, také ale strakapoud bělavý a kriticky ohrožený puštík bělavý. Uhynutím lesa, jehož konečná výměra se nepochybně ještě zvýší, došlo k vážnému postižení životního prostředí (biotopu) zmíněných druhů. V budoucnu zde totiž po dobu více než sto let nebudou přítomny staré stromy, v nichž by mohli hnízdit.

Tím došlo zřejmě ke spáchání trestného činu proti životnímu prostředí (zák. č. 40/2009 Sb., Hlava VIII, §293, odst. 1 a 2), neboť byl nepochybně poškozen biotop ptačí oblasti a to opětovně (odst. 2 a), osobou, která má zvlášť uloženou povinnost chránit životní prostředí (odst. 2 b) a jde o poškození dlouhodobé (odst. 2 c) neboť ke znemožnění hnízdění dojde na dobu 100 – 150 let, než zde opět vznikne starý les.

Ideová platforma „nezasahování“ a „divočiny“ byla nastolena v NPŠ ministry Ambrozkem, Bursíkem a Mikem a realizována postupně řediteli Pavlíčko a zejména Krejčím, který nastoupil do funkce dne 31. 3. 2007 a realizoval Příkaz ministra životního prostředí č.j. 1329/M/07 – 16896/ENV/07, tj. postupovat při zpracování polomu diferenciovaně, v režimech A, B, C. Příkaz byl Správou NPŠ rozpracován do řady Směrnic. Např. Směrnice č. 9 – Obecné zásady diferencovaného managementu lesů … se stanovením režimů A, B, C, dále Směrnice č. 4/2007 – O ponechání dřevní hmoty polomu a v neposlední řadě byly konkretizovány plány zásahů a řešení následků orkánu Kyril v lokalitách Polom, Plesná, Ždánidla, Jelení skok, Černá hora, Kalamitní svážnice a Modravské slatě. Výsledkem bylo nezpracování a ponecháno k zetlení 147 tis m3 polomového dříví, na němž došlo k přemnožení lýkožrouta smrkového.

Jak bylo výše popsáno, takové rozhodnutí vedlo k uhynutí tisíců hektarů horských smrčin, zvláště v hřebenových polohách, jejichž přesná výměra není známa, protože objektivní inventarizace se neprováděla. Jisté ale je, že na těchto plochách a navíc na plochách pasek po vytěženém kůrovcovém dříví, byl velmi silně narušen biotop a posléze znemožněno hnízdění jmenovaným druhům ptáků, šplhavcům a sovám, pro které byla ptačí oblast vytvořena. Jde o relativně malé populace, když uvážíme, že na celé ploše Ptačí oblasti Šumava se nachází pouze asi 60 až 90 párů datlíka tříprstého, 100 až 150 párů datla černého, 90 až 140 párů kulíška nejmenšího a podobně i sýce rousného. Puštík bělavý je při tom kriticky ohroženým druhem, který se na Šumavě uměle chová a vysazuje do volné přírody. Všechny druhy upřednostňují horské smrčiny v hřebenových polohách, které byly kůrovcem nejsilněji postiženy, uhynuly a posléze zde nebudou staré stromy, vhodné ke hnízdění. Popsanému postižení hnízdišť a dlouhodobému narušení významných evropských stanovišť při tom šlo zcela zabránit. Stačilo včas zpracovat veškeré polomové dříví, včetně toho, které se ponechalo, protože by tak vznikly navíc paseky pouze na ploše 450 hektarů. Bohužel, komentovaná, ideologicky podložená rozhodnutí jak Správy NPŠ, tak MŽP ČR vůbec nezohlednila četná varování ze strany lesníků a proto nyní došlo k nejen popsanému postižení Ptačí oblasti Šumava a evropsky významných lokalit, ale také devastaci dalších přírodních hodnot a funkcí lesa v dané oblasti. Diskuse kolem konceptu péče o chráněné území NPŠ jsou dlouhodobé a směřování k tzv. bezzásahovosti není jediným možným způsobem managementu. Přesto byl po dobu minulých 6 let považován za jedinou ideologickou platformu a politickou mocí byl prosazen a praktikován. V podaném trestním oznámení se poukazuje na to, že právě postoje NEZASAHOVÁNÍ, nedostatečný komplexní přístup a tudíž neekologické hodnocení širších souvislostí, vedlo v konečném důsledku k ovlivnění Evropsky významných lokalit a Ptačí oblasti, ustanovených podle směrnic 79/409/EHS a 92/43/EHS.

V Brně dne 23. 3. 2011

Prof. Ing. Radomír Mrkva, CSc
Třískalova 10, 638 00 Brno

[nahoru]

Content Copyright © 1990 - 2015 Historický spolek Schwarzenberg v Českých Budějovicích
Design and Code Copyright © 2000 - 2015

Sponzoruje EMGrafika s.r.o.