V rodině se mluvilo německy. Jan Neumann se již od raného věku projevoval jako nadaný a hloubavý žák. Po dokončení prachatické městské školy odešel do Českých Budějovic na piaristické gymnázium a velmi brzy se zajímá o studium jazyků. Začal s latinou, řečtinou, soukromě studoval češtinu, kterou se už učil v Prachaticích od kněze Františka Josefa Slámy. Zajímal se také o přírodní vědy a přidal si i italštinu a francouzštinu.
Po maturitě studoval dva roky v Českých Budějovicích filozofii a pak se rozhoduje mezi studiem teologie a medicíny. Přijetí na medicínu se zdálo schůdnější, ale na přání své matky si podal přihlášku na obě školy. Nako nec byl přijat do biskupského semináře v Českých Budějovicích. Tady se seznámil s článkem kněze Frederika Baragi, apoštola Indiánů ve státě Michigen a Wisconsin v časopise Annale Leopoldinae o potřebě misionářů v zámoří a rozhodl se, že misijní práce bude cesta, kterou chce v životě jít dál.
Musel se však začít učit angličti nu, ta možnost však v Českých Budějovicích nebyla, proto odchází na arcibiskupský seminář do Prahy. Studium dokončil, ale v Čechách byl tehdy velký přebytek kněží, takže biskup jeho svěcení odložil. Vydal totiž nařízení, že vysvětí jen tolik kněží, kolik se jich bude moci uplatnit jako soukromých kaplanů v šlechtických rodinách. Po návratu do Prachatic ze studií v Praze se svěřil svému otci o úmyslu odejít do Ameriky jako misionář. V té době filadelfský biskup Francis Kenrick sháněl kněze a bohoslovce pro práci me zi emigranty v USA. Jan Neumann, který si dopisoval s americkými biskupy, získal jejich pozvání.
Rodina s jeho rozhodnutím nesouhlasila, proto odjel tajně, bez rozloučení. Jeho cesta začala v Českých Budějovicích a pokračovala přes Linec, Mnichov, Ulm, Stuttgart, Strasburg a Paříž, dál lodí do Ameriky, kam se dostal v červnu 1836 s jediným dolarem v kapse a v děravých botách. V New Yorku jej přijal biskup Jean Dubois. V té době byl v New Yorku citelný nedostatek německých kněží, proto byl již 25. června 1836 vysvěcen na kněze a následující den měl primici v německém kostele sv. Mikuláše. Biskup Jana Neumanna pověřil prací na rozsáhlém území v okolí Buffala, v blízkosti Niagarských vodopádů. Toto rozsáhlé misijní území bylo v té době hodně nebezpečné. Žilo tu asi 300 německých rodin, přes 100 francouzských a italských rodin a několik desítek irských rodin. Životní podmínky však byly těžké a lidé tu spíše živořili. První mši sloužil Jan Neumann v kostelíku bez střechy a oken. Proto se zasadil o dokončení stavby kostela, potom i stavby škol. Obcházel zde farnost o rozloze téměř 1500 km2. V roce 1839 za ním přijel bratr Václav. V oblasti Rochesteru, Buffala, North Bush, Williamswille a dalších míst působil Jan Neumann jako misionář až do roku 1840.
Stále jej však provázela myšlenka na vstup do Kongregace Nejsvětěj šího Vykupitele (redemptoristé). V roce 1840 se vyčerpáním zhroutil a byl převezen do kláštera redemptoristů v Pittsburgu. Zde požádal o přijetí do řádu a jeho žádosti bylo vyhověno. V roce 1842 složil řeholní sliby jako první redemptorista na americkém kontinentě. Jeho bratr Václav vstoupil do řádu také. Prvním působištěm redemptoristy Jana Neumannna se stalo Baltimore, zde organizoval stavbu baziliky sv. Alfon se a věnoval se pastorační činnosti. V březnu 1844 byl přeložen do Pittsburgu, kde se stal představeným řeholního domu. Tady oživil svůj zájem o vědu a psal teologické články. Kromě toho stále cestoval, zakládal školy a kostely. Založil asi 80 kostelů a asi 100 katolických škol, především pro přistěhovalce z Evropy, reformoval kněžský seminář a velmi podporoval i jiné řády, které tam tehdy působily. Z Pittsburgu byl ze zdravotních důvodů přeložen do Baltimore, kde se stal roku 1851 farářem. Když v roce 1852 zemřel ve Filadelfii biskup, navrhl baltimorský arcibiskup na jeho místo Jana Neumanna. Ten přijal biskupské svěcení právě v den svých 41 narozenin. I po vysvěcení konal mnoho záslužné práce. Navštěvoval kostely, farní školy, nemocnice, sirotčince i řeholní instituce. Založil Diecézní centrum výchovy – pro katolickou výchovu dětí a mládeže.
Roku 1849 zemřela v Prachaticích Janova matka a bratři Jan a Václav Neumannovi se vzdali dědických nároků na majetek v Čechách ve prospěch svých sester.
V říjnu 1854 svolal papež Pius IX. biskupy z celého světa do Říma na slavnostní kongregaci. Odejel i Jan Neumann, aby se zúčastnil vyhlášení dogmatu o Neposkvrněném početí Panny Marie a při této slavnosti asistoval papeži. Následně vykonal soukromou audienci u papeže. Na zpáteční cestě přes Benátky, Terst, Štýrský Hradec, Leoben, Vídeň a Prahu, kde se setkal se svou sestrou Janou (Karolinou) – představenou kláštera sv. Karla Boromejského – přijel do Českých Budějovic. Tady se sešel s českobudějovickým biskupem Janem Valeriánem Jirsíkem a 3. února 1855 se přivítal se svým otcem v rodných Prachaticích. I když svoji cestu tajil, prachatičtí mu přichystali slavné přijetí. Na zpáteční cestě navštívil Český Krumlov, Třeboň a Vyšší Brod a 15. února 1855 se vydal na zpáteční cestu do Ameriky. Ještě se zastavil v Mnichově, kde byla pořízena litografie jeho podobizny. Odtud se dostal přes Strasburg, Stuttgart a Špýr do Paříže, Londýna a Liverpolu, kde 10. března 1855 nastoupil na loď do New Yorku.
Po návratu do USA se dále věnoval své práci. V roce 1859 se u Jana Neumanna začaly objevovat příznaky zhoršení zdravotního stavu. Zemřel při srdečním záchvatu na ulici, cestou na poštu, ve Filadelfii dne 5. ledna 1860. Bylo mu necelých 49 let. Jeho otec zemřel v říjnu téhož roku a bratr Václav v roce 1896 v New Yorku jako poslední člen rodiny Neumannových z Prachatic. Jeho sestra Jana byla jednou z prv ních českých boromejek a zakladatelkou kláštera „Neumanneum“ v rodných Prachaticích.
Jan Nepomuk Neumann proslul nesmírnou horlivostí, vzdělaností, obětavostí, skromností a stavební činorodostí. Dodnes je brán jako zakladatel církevního školství v USA. Vždy se snažil o jednotu mezi lidmi, kteří pocházeli z různých koutů světa, odsuzoval projevy rasové separace a celý svůj život zasvětil věřícím, věnoval se hlavně chudým lidem. V České republice slavíme svátek sv. Jana Neuman na 19. června, ve světě je slaven 5. ledna.
Pohřben je ve Filadelfii v kryptě Národní svatyně velkého kostela, kde působil. Existuje domněnka, že sv. Jan Prachatický v Americe zázračně uzdravil malého chlapce. Už v roce 1886 byl zahájen proces svatořečení, roku 1921 potvrdil papež Benedikt XV. hrdinskou ctnost biskupa Neumanna. Blahořečení se však uskutečnilo až 11. října 1963, svatořečen byl papežem Pavlem VI. 19. června 1977. Ctěn je zejména v USA, České republice, Německu a Rakousku. Je mu zasvěcena řada kostelů a kaplí, převážně v USA. V České republice je po něm pojmenována řada institucí, například Biskupské gymnázium J. N. Neumanna v Českých Budějovicích či Hospic sv. Jana N. Neumanna v Prachaticích. Rok 2011 – 200 let od jeho narození - vyhlásili američtí redemptoristé za „Rok J. Neumanna“ a oslavy se mají konat i v Prachaticích.
Jana Kadlecová
Content Copyright © 1990 - 2015 Historický spolek Schwarzenberg v Českých Budějovicích
Design and Code Copyright © 2000 - 2015